Koruna zpevnila vůči euru, silnější byla naposledy před nouzovým stavem v březnu |
Nakolik budou Češi ze silné koruny těžit, je otázkou. Vše záleží na epidemiologické situaci, tedy na tom, jak rychle se opět otevřou hranice a bude možné vyrazit do zahraničí. Silná koruna ale může přijít vhod těm, kdo nakupují na zahraničních e-shopech.
Faktor guvernér
Ve středu koruna dokonce prorazila hranici 26 korun za euro, což se jí nepodařilo ani v jejích nejlepších loňských časech. Později však začala česká měna opět mírně oslabovat a včera se do kurzovního lístku ČNB zapsala s hodnotou 26,115 koruny za euro.
„Ke středečnímu posílení koruny přispěly spekulace na růst úrokových sazeb v důsledku prohlášení guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka o tom, že by ČNB letos mohla zvýšit svou repo sazbu až dvakrát o celkem půl procentního bodu,“ odůvodňuje ekonom Komerční banky Michal Brožka.
Rusnok hovořil o úrokových sazbách ČNB v rozhovoru pro agenturu Bloomberg. Ve skutečnosti žádný jasný signál o tom, co se letos bude se sazbami dít, nevyslal. Nevím, zda zvýšíme sazby jednou, dvakrát, či vůbec, řekl pouze. Na investory však zapůsobil titulek, který nevyjádřil obsah Rusnokova sdělení přesně. „Lidé na londýnském parketu sledují spíše titulky než obsah článků,“ vysvětluje Brožka.
Výroky centrálních bankéřů či dalších lidí, klíčových pro měnovou politiku a trhy, patří do skupiny faktorů, jejichž působení na kurz koruny bývá jen krátkodobé. Stejně jako v současnosti zprávy z oblasti výroby a distribuce proticovidové vakcíny a podobné informace, které přicházejí každodenně nejen z Česka, ale z globální ekonomiky a které obecně ovlivňují náladu investorů.
Pro dlouhodobější kurz koruny je klíčové, jak se daří a bude dařit českému hospodářství. Záleží na tom, jak budeme dohánět ekonomiky Evropské unie a jak se bude vyvíjet inflace, tedy zda naše dohánění cenové hladiny EU půjde cestou posilování naší měny, či cestou zvyšování cen.
  |
„V tuto chvíli je trh připravený na to, že se ekonomika zotaví poměrně rychle a že porostou úrokové sazby,“ říká Brožka. Vyšší sazby zvyšují zájem investorů o korunu, protože znamenají vyšší zisky.
Klíčovou věcí, na niž analytici i investoři čekají, je nová prognóza ČNB, která bude zveřejněna ve čtvrtek. Guvernér Rusnok 9. ledna vyjádřil osobní očekávání, že nová prognóza bude věci vidět optimističtěji a že propad za loňský rok bude jen o něco málo horší než v krizovém roce 2009, kdy se ekonomika propadla o 4,8 procenta. To byl zatím nejhlubší propad v novodobé české historii. A že únorová prognóza bude – směrem nahoru – korigovat i očekávaný růst pro letošní rok. Stále platná prognóza z loňského podzimu očekává růst 1,7 procenta.
A co sazby? „Kdyby (nová prognóza – pozn. red.) ukázala předpoklad, že by se ceny začaly vracet k nějakému vyššímu růstu, tak bychom na to museli s předstihem reagovat zvýšením sazeb. Ale v tuto chvíli to nepředpokládám. Mimo jiné proto, že máme o něco silnější kurz koruny, než jsme čekali. A je tady jistá pravděpodobnost, že koruna spíš bude dál mírně posilovat, než že by oslabovala. Což v podmínkách naší silně otevřené ekonomiky působí jako protiinflační faktor,“ řekl guvernér ČNB.
Silná koruna netěší každého
Prognózu včera zveřejnila Komerční banka. Podle ní se česká ekonomika loni propadla o šest procent a letos poroste o 2,6 procenta. Ministerstvo financí v prognóze zveřejněné 20. ledna odhaduje loňský pokles na 6,1 procenta a letošní růst na 3,1 procenta.
Posilující měna přijde vhod těm, kdo mají možnost vycestovat za hranice nebo nakupují na zahraničních e-shopech. Na druhou stranu působí vrásky našim exportérům, kterým zdražuje vývoz. Tedy pokud nejsou proti změnám kurzu pojištěni.
