Útok Hamásu by neunikl pozornosti tajných služeb Izraele a jeho spojenců, kdyby teroristé nepoužívali k financování bitcoin a další kryptoměny – a kdyby nemohli účinně zametat stopy za operacemi, které s nimi provádějí. Toto je jedním z argumentů amerického ministerstva financí, přesněji jeho složky pro boj s finančním zločinem FinCEN pro zákaz takzvaných kryptoměnových mixérů.
Bez mixérů jsou operace s kryptoměnami naprosto transparentní. Netransparentní je pouze zakládání účtů, jimž se v případě kryptoměn říká peněženka. Ty si může bez jakékoli kontroly založit každý, a může si jich založit, kolik chce. To je sice pro tajné služby, policii nebo daňové orgány nepříjemné – ale zjistit stav jakékoli peněženky a sledovat transakce v ní, tedy kdy, odkud a kolik bitcoinů do ní přišlo nebo odešlo, je naopak triviální.
Jmenuje se mixér, je to pračka
Kryptoměny využívají například vyděrači, kteří pomocí takzvaného ransomware proniknou do počítačových systémů oběti, zašifrují data a požadují výpalné za jejich odemčení. Výpalné přijde na určenou peněženku – a ta se samozřejmě okamžitě ocitne na černé listině a transakce s ní jsou tabu pro všechny instituce v civilizovaném světě. Například dealer Ferrari platbu z této peněženky nepřijme.
Problém však je, že zločinci bitcoiny ze své „provařené“ peněženky proženou mixérem. To je v podstatě černá díra, v níž zmizí bitcoiny ze spousty peněženek – a vynoří se v úplně nových peněženkách. Do mixéru tedy vstupují „špinavé“ bitcoiny ze známé peněženky, ale na výstupu je spousta nových peněženek s bitcoiny, o nichž není vůbec nic známo.
„Mixér“ je tedy velmi eufemistický název: pokud na něco ve finančním světě sedí označení „pračka“, je to právě tato služba.
Mixování jako základní právo
Kryptoměnové mixéry jsou pro tajné služby, policii a daňové orgány celého světa noční můrou. Ale pokusy o systémové řešení narážejí na základní práva a svobody: vedle zločinců je totiž používají také legitimní majitelé kryptoměn. Takže aby bylo možné proti nějakému konkrétnímu mixéru zasáhnout, je potřeba prokázat, že se jeho provozovatel vědomě podílel na konkrétní trestné činnosti.
To se v několika případech podařilo: například mixéry Blender.io nebo Tornado Cash americké úřady daly na černou listinu proto, že přes ně prokazatelně prala získané výpalné například severokorejská ransomwarová skupina Lazarus.
Drastická regulace
Nejnovější návrh sady pravidel pro boj proti praní peněz úřadu FinCEN – ta mají vstoupit v platnost po uzavření tříměsíční veřejné konzultace – obsahuje zásadu, že kryptoměnové mixéry představují „významný nástroj na praní peněz“. Tato zdánlivě nevinná formulace však znamená, že mixování kryptoměn představuje hrozbu pro americkou národní bezpečnost a spadá pod obávanou sekci 311 zákona Patriot Act.
Navržená změna nepředstavuje plošný zákaz mixérů – to by neprošlo přes Ústavní soud – ale předepisuje přísná pravidla pro finanční instituce, a to jak americké, tak i zahraniční, pokud poskytují jakékoli služby spojené s kryptoměnami americkým občanům. Bitcoiny a jiné kryptoměny, které prošly mixérem, musí být nahlášeny dohledovému orgánu a ten má mít pravomoc zablokovat jakoukoli transakci s nimi.
Přestože nejde o plošný zákaz, efekt bude podobný, uvedl podle magazínu Wired expert Ari Redbord ze společnosti TRM labs, která analyzuje blockchainové transakce. Podle Redborda je sekce 311 zákona Patriot Act něco, s čím si finanční instituce nechtějí zahrávat. „Nikdo nechce být obviněn z porušení Patriot Act, takže firmy se budou mixérům nejspíš úplně vyhýbat.“
Přestože FinCEN na nových pravidlech pracoval delší dobu, rychlost, s jakou je předložil s odůvodněním, které reflektovalo deset dnů starou událost, Redborda podle Wired šokovala. A to přesto, že na americkém Ministerstvu spravedlnosti roky pracoval jako poradce právě pro boj proti praní peněz.
Arabské teroristické organizace Hamás a Palestinský Islámský Džihád získaly podle amerického deníku WSJ za poslední dva roky v kryptoměnách nejméně 41 resp. 91 milionů dolarů. Část těchto zdrojů zabavily izraelské úřady. S odvoláním na riziko odhalení ostatně Hamás na jaře 2023 varoval dárce, aby kryptoměny přestali posílat.
Jak je to v Česku
Kryptoměny jsou považovány za problém jak z pohledu praní peněz a financování terorismu, tak z pohledu daňových rizik, také v EU a v Česku. Co se týče praní peněz, na úrovni EU právě finišují práce na takzvaném AML balíčku (z angl. Anti-Money Laundering). Ten zavádí nový úřad pro boj proti praní peněz pod názvem AML Authority, který má mít nejméně 250 pracovníků a rozpočet v přepočtu přes deset miliard korun.
Co se týče kryptoměn, AML balíček sice zpřísňuje podmínky pro nakládání s nimi, přímo mixéry však detailně neřeší – podobně, jako novela směrnice o správní spolupráci členských zemí EU v oblasti přímých daní. Ta byla přijata v polovině října a implementuje pravidla OECD pro automatickou výměnu informací o transakcích s kryptoměnami a jejich uživatelích.
Z vyjádření Ministerstva financí pro iDNES.cz však vyplývá, že kryptoměnové mixéry dosud ani nebyly identifikovány jako problém. „V případě identifikace rizik spojených s „mixéry“ kryptoměn budou přijata opatření primárně na mezinárodní úrovni pravděpodobně formou ‚často kladených otázek‘ nebo obdobných opatření,“ uvedl mluvčí resortu Stefan Fous.
