„Vývoj v regionu je potvrzením, že koruna má své nejsilnější úrovně za sebou, a do konce roku bychom se měli připravit spíše na její oslabení,“ uvedl Hájek. Upozornil, že oslabující koruna bude mít nyní přesah do ekonomiky, kde bude především zdražovat dovoz. Kvůli tomu by podle něj mohl pokles inflace po zbytek roku nejspíš zpomalovat.
Jednou věcí, která vytváří negativní pohled na korunu a může přispět k jejímu oslabení, je podle Hájka středeční zasedání polské centrální banky. Ta snížila sazby o 75 bazických bodů, což bylo výrazně nad očekávání, a potopila ostatní regionální měny, včetně koruny, uvedl analytik.
„Ostrá otočka měnově-politického kormidla okamžitě dostala pod tlak také českou korunu. Z pohledu velkých zahraničních investorů je totiž středoevropský region tradičně vnímán jako jeden homogenní celek. A někteří investoři tudíž mohou nabýt dojmu, že podobně agresivně jako NBP by mohla postupovat i ČNB,“ vysvětlil Dominik Rusinko, analytik ČSOB. Snížení sazeb zatím přitom podle vyjádření bankovní rady ČNB není v současnosti na stole.
Hájek situaci české měny shrnuje tak, že se koruna odevzdala tržním mechanismům a náladě investorů. Česká národní banka totiž na svém posledním zasedání formálně opustila intervenční režim, čímž dala trhu signál, že nechce agresivně bránit oslabení koruny. Zároveň neochota začátkem roku aspoň kosmeticky zvýšit sazby a dát trhu signál, že boj s inflací má ve svých rukou, nepomohl k větší důvěře investorů, uvedl Hájek.
Současně připomněl, že americká centrální banka Fed a Evropská centrální banka (ECB) mezitím dál zvyšovaly sazby, které se zřejmě mohou do konce roku dostat ještě výše, ačkoli vrchol inflace mají stejně jako Česko několik měsíců za sebou. To snižuje úrokový diferenciál ve prospěch koruny, má negativní dopad na její vývoj a zájem investorů, vysvětlil Hájek.
Rozkolísaná koruna
„V nejbližším týdnu bude pro vývoj koruny určující měnově-politické zasedání ECB, jehož výsledek zůstává otevřený. Pokud by – oproti očekávání trhu – mělo dojít k ještě jednomu finálnímu růstu sazeb na čtyři procenta, česká měna by mohla zůstat pod tlakem z titulu rychlejšího zužování úrokového diferenciálu,“ uvedl Rusinko.
Podle něj je potřeba počítat s větší rozkolísaností české měny. „Nejen kvůli vývoji na hlavních trzích, ale ve větší míře než dříve také kvůli impulsům přicházejícím z našeho regionu,“ dodal Rusinko.
Vliv dění ve středoevropském regionu na tuzemskou měnu zdůraznil také Hájek. Koruna totiž má tendenci s regionálními měnami korelovat.
Polský zlotý oslabil v září k euru o 2,79 procenta na 4,59 zlotého za euro. O něco horší z pohledu dalšího vývoje inflace je vývoj vůči dolaru. Dolarový index od začátku měsíce posílil díky růstu výnosů ze státních dluhopisů o 1,28 procenta na 104,91 bodu, což dostalo pod tlak i ostatní měny.
Dynamika oslabení koruny je podle Hájka ale nejsilnější. K dolaru česká měna oslabila o 2,42 procenta na 22,73 koruny za dolar.
