Nezastavit uprostřed noci na liduprázdné ulici na stopce? Zaplatit o pár dní později účet za elektřinu? Nebo snad přes chatovací aplikaci trochu popustit uzdu emocím a utrousit pár ostrých slov na účet šéfa?
To všechno by už za pár let mohlo být pro většinu běžných Číňanů minulostí. Obyvatelé miliardové asijské velmoci se zřejmě budou muset připravit na to, že sečtou-li se jim všechny podobné vroubky, nejen že si už nebudou moci koupit sedadlo ve vyšší přepravní třídě nebo rezervovat pěkný stůl v restauraci, ale že to taky možná bude jejich děti stát místo na škole či vysněné zaměstnání.
Lidé jako čísla
Někdejší říše středu s příchodem nového roku naplno rozjíždí masivní testování takzvaného sociálního kreditového systému. Mamutího projektu, o jakém sní odjakživa snad všechny represivní režimy světa. Mechanismu dokonalého monitorování každého občana sbíráním informací o všech aspektech jeho každodenního života.
Hledá se překladatel emotikonů. Má řešit zmatky s ‚hovínky‘ či uraženými Číňany |
Hlavní čínský úřad pro ekonomické plánování, Státní výbor pro rozvoj a reformy, vydal před několika dny dvojici dokumentů rozšiřujících testování systému, který rozvíjí vláda již bezmála dekádu a půl. Teprve od roku 2014, kdy se vedení miliardové země ujala nová garnitura v čele s prezidentem Si Ťin-pchingem, ale dostává projekt jasnější obrysy a pevné časové schéma.
Do testovací fáze sociálního kreditového systému byli proto před časem zapojeni vybraní obyvatelé zejména z ekonomicky perspektivních východních regionů Číny – Šanghaje, provincie Ťiang-su s pulzujícím obchodním centrem Nanking nebo regionů An-chuej a Če-ťiang.
O každém jednotlivci zapojeném do projektu je přitom vedena elektronická evidence v oblasti jeho aktivit na poli státní administrativy, obchodu, sociálního chování a justice. To, nakolik důsledně dotyčný dbá na takové věci, jako je dopravní bezpečnost, placení daní až po chování na síti, je pak následně shrnuto v numerickou hodnotu.
Jedno číslo tak rozhodne o tom, zda se mu dostane schválení půjčky, ale i třeba možnosti vzdělání, zaměstnání či startu vlastního podnikání. Hrubé prohřešky navíc mají být vyvěšeny veřejně na internetu.
Čínský prezident hájil globalizaci a volný obchod, projevem prý cílil na Trumpa |
S rozhodnutím testovací fázi rozšířit bude letos do systému zařazeno na 16 různých profesí. Od státních úředníků, učitelů, lékařů a lékárníků, realitních makléřů a právníků až po turistické průvodce. Tedy ti, kteří mohou optikou režimu negativně ovlivňovat okolí. Důvod je prostý: vládnoucí komunistická strana se obává, že by ve světle zpomalujícího tempa hospodářského růstu mohla čelit socioekonomicky motivované revoltě. Zvlášť ze strany po komfortu a konzumu lačné střední třídy, jež se od přelomu milénia masivně rozrostla. Jmenovitě ji se tak intenzivně snaží mít pod kontrolou.
Nástroj dokonalé kontroly
Kolik lidí je dnes v sociálním kreditovém systému zahrnuto, ale vlastně není vůbec jasné. Čínská vláda tuto informaci nezveřejnila. Navíc, i když nemusí miliony Číňanů v testovací fázi oficiálně vůbec figurovat, neznamená to, že vláda nemá stejně už dávno přístup k většině jejich osobních údajů.
Sami a dobrovolně jí je totiž odevzdávají s používáním telefonů a dalších chytrých zařízení.
Prostřednictvím víceúčelových aplikací domácí produkce, jako je populární WeChat, uživatelé spolu nejen komunikují, ale mohou platit cokoliv od hromadné dopravy po inkaso. Vláda má tak v zásadě dokonalý přehled o všem, co dělají. Aplikace také už od prosince uživatelům z pevninské Číny cenzuruje příchozí zprávy s některými pro režim citlivými hesly.
Pokud se pilotní fáze sociálního kreditového systému osvědčí, plánuje vláda zavedení na celém území od roku 2020 – zřejmě kromě zvláštních správních oblastí Hongkongu a Macaa. Podobný systém pak možná nemine i státní úřady a firmy působící v zemi.