Prognóza v případě České republiky nijak nezměnila dřívější odhady letošního minimálního růstu hrubého domácího produktu (HDP).
K rychlejšímu růstu by se česká ekonomika mohla vrátit v příštím roce, kdy Evropská komise očekává růst HDP o 1,9 procenta. Loni české hospodářství vzrostlo o 2,5 procenta.
Komise proti minulé předpovědi o desetinu procentního bodu snížila odhad letošního vývoje inflace, která podle ní v Česku dosáhne 9,3 procenta. Byla by tak pátá nejvyšší v celé EU po Maďarsku, Polsku, Slovensku a Rumunsku. V příštím roce by se inflace mohla přiblížit předkrizovým hodnotám a klesnout na 3,5 procenta. Průměrná loňská hodnota inflace se vyšplhala na rekordních 14,8 procenta.
Jednou z příčin pomalého růstu české ekonomiky bude podle komise letošní stagnace spotřeby domácností, která bude způsobena poklesem reálných příjmů obyvatel. V příštím roce by se však měla opět stát hlavním motorem růstu.
Ekonomickou aktivitu v České republice letos podle názoru komise potáhne především růst investic. Ten sice kvůli zhoršené finanční situaci firem zpomalí, bude však moci těžit například z mimořádného unijního fondu obnovy, který by měl do české ekonomiky napumpovat desítky miliard korun.
Evropská ekonomika se vyhne recesi
Evropská ekonomika se v první části letošího roku navzdory pokračujícím dopadům ruské agrese na Ukrajině vyhne dosud avizované recesi a letošní hospodářský růst bude proti původním odhadům vyšší.
Hrubý domácí produkt zemí Evropské unie podle komise letos vykáže růst o 0,8 procenta, což je o půl procentního bodu více, než EK předpovídala na podzim.
Unijní exekutiva zároveň snížila odhad inflace v sedmadvacítce členských zemí, která podle ní v letošním roce zpomalí na 6,4 procenta. Dřívější prognóza počítala se sedmi procenty. Inflace by se měla k předkrizovým hodnotám přiblížit až v roce příštím, kdy podle odhadu komise klesne na 2,8 procenta. Loni dosáhla 9,2 procenta.
Pro dvacítku zemí eurozóny odhaduje komise letošní ekonomický růst na 0,9 procenta, zatímco dříve počítala s růstem o 0,3 procenta. Předpověď růstu HDP na příští rok zůstává beze změny jak pro EU (1,6 procenta), tak pro eurozónu (1,5 procenta).
K příznivějšímu letošnímu vývoji podle ekonomů komise přispěje zejména dostatek zásob plynu a související zmírnění tlaku na růst cen energií. Důležitý je také fakt, že unijní země se dokázaly částečně zbavit závislosti na ruských energiích. Pomáhá i stabilní situace na trhu práce, kde zůstala nezaměstnanost až do konce loňského roku na rekordně nízké úrovni 6,1 procenta.
„Do roku 2023 jsme vstoupili v lepší situaci, než se očekávalo. Rizika recese a nedostatku plynu ustoupila a nezaměstnanost se drží na rekordně nízké úrovni. Evropany však stále čeká náročné období,“ varoval v pondělí před přílišným optimismem eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
Komise zdůrazňuje, že nejistota zůstává zejména vzhledem k pokračující válce na Ukrajině vysoká a bude souviset i s mírou předpokládaného oživení čínské ekonomiky po zrušení striktních protipandemických omezení. To pak může zvýšit inflační tlaky.
