Úplatky, o kterých úřady vědí, se týkaly zhruba 200 kontraktů ve 22 státech v letech 1998–2008 a šlo o desítky milionů dolarů. Například v Rusku dostali vysocí státní představitelé 3 miliony eur.
Podobně postupovali v Maďarsku, Chorvatsku, Lotyšsku, Číně a spoustě rozvojových zemí. Peníze šly z "účtů třetích stran", byly předány v hotovosti či ve formě věcných darů.
K těmto případům se právníci firmy přiznali před soudem. Daimler tak porušil zákon zakazující firmám s americkou účastí podplácet v zahraničí. Firma už oznámila, že propustila 45 zaměstnanců, kteří byli do úplatkářství namočeni. O úplatcích ale muselo vědět i vedení firmy.
Auditor promluvil o běžné praxi úplatků
Na začátku století měl Daimler přes dvě stě "účtů třetích stran". Už to na značuje, že celkově fungovalo uplácení v mnohem větším než přiznaném rozsahu.
Navíc první vnitrofiremní materiál, který zmiňuje existenci těchto účtů a úplatkářství, je datován rokem 1977. V roce 2000 pak šéf vnitřního auditu firmy rozeslal šéfům prodeje, finančnímu oddělení a podnikovým právníkům memorandum, ve kterém vyjádřil obavy, že "účty třetích stran" jsou stále používány pro uplácení.
O rok později to podle dokumentů soudu zopakoval spolu s doporučením, aby byly tyto účty jednoduše zrušeny. Manažeři firmy tomu zabránili. Účty byly zrušeny až v roce 2005, když americké úřady zahájily vyšetřování firmy.
Na podnikové praktiky přitom americké úřady upozornil jeden z auditorů americké automobilky Chrysler, kterou Daimler předtím převzal.
Byl překvapen tím, když se na jednání v ústředí podniku v Německu dozvěděl od tamních manažerů, že uplácení je v podniku běžnou praxí.
Vice o úplatkářské aféře se dočtete v sobotním vydání deníku
