Ta bude první novou rafinerií v USA za téměř 30 let. Jejich výstavbu začala americká vláda podporovat po ničivých následcích hurikánů Katrina a Rita, které poškodily řadu ropných závodů. Důsledkem byl prudký růst cen benzinu v USA i jinde ve světě.
Prezident George Bush nyní spolu s kongresem pracuje na návrhu zákona, který usnadní výstavbu nových a rozšíření dosavadních rafinerií.
ACFY dohodla plán ropovodu s mexickým ministrem energetiky Fernandem Canalesem. Potrubí o délce asi 400 kilometrů má přepravovat ropu do Arizony, zřejmě z Kalifornského zálivu, kam ji bude firma dovážet tankery z ropných polí na jihu Mexika.
Arizona je jedním z ekonomicky nejrychleji rostoucích států USA. Během letních měsíců zde obyvatelé obvykle zažívají skokové nárůsty cen benzinu, protože do státu nevede dostatek produktovodů z kalifornských a texaských rafinerií.
ACFY se již léta snaží sehnat téměř tři miliardy dolarů na postavení ropovodu a rafinerie, která by jihozápadně od Phoenixu zpracovávala 150.000 barelů ropy denně. Letos na jaře schválil stát Arizona plán rafinerie a odstranil tak jednu z hlavních překážek projektu.
Arizonská firma musela kromě finančních problémů vyřešit také problém mexické ústavy, která od roku 1938 zakazuje zahraničním firmám podílet se na průzkumu a těžbě ropy a zemního plynu.
Dohoda ACFY a mexické vlády s ní ale v rozporu není. Ropa zakoupená na jihu Mexika totiž již nebude patřit mexické státní společnosti PEMEX, ale americké firmě.
