Podle rezortu financí to bylo ministerstvo, které vypracovalo a následně vládě předložilo variantu, aby registr skutečných vlastníků právnických osob byl veřejný. Stejnou pozici zastával ministr financí Andrej Babiš (ANO) také na jednáních rady ECOFIN, například 17. června 2016 v Lucemburku, stojí ve vyjádření ministerstva.
Podle financí si vyžádala úpravu návrhu registru skutečných vlastníků právnických osob na neveřejný po pěti měsících projednávání Legislativní rada vlády. Deklarovaným důvodem pro vznik rejstříku v neveřejné formě byla ochrana osobních údajů a přiměřenost nutných zásahů do svobody jednotlivce.
Ministerstvu se proto nelíbí interpretace, podle které za neveřejnost rejstříku může právě rezort financí. „Bombastické tvrzení o tom, že MF nechce zveřejnit konečné majitele tedy neodpovídá realitě,“ tvrdí ministerstvo.
Prohlášení Ministerstva financí k registru vlastníkůMinisterstvo financí odmítá, že by nechtělo zveřejňovat vlastníky firem Ministerstvo financí se ohrazuje proti hrubé dezinterpretaci jeho pozice k registru skutečných vlastníků právnických osob, které zaznělo v pořadu Otázky Václava Moravce a na zpravodajském webu CT24 Není pravdou, že by se Ministerstvo financí stavělo proti variantě plně otevřeného registru skutečných vlastníků právnických osob. Právě naopak, bylo to právě Ministerstvo financí, které vypracovalo a následně vládě 29.9.2015 předložilo variantu, aby veřejný registr skutečných vlastníků právnických osob byl veřejný. Stejnou pozici prokazatelně zastával ministr financí také na jednáních rady ECOFIN, například 17. června 2016 v Lucemburku. K úpravě návrhu registru skutečných vlastníků právnických osob na neveřejný přiměla jeho zpracovatele (Ministerstvo financí a Ministerstvo spravedlnosti) po pěti měsících projednávání Legislativní rada vlády. Deklarovaným důvodem pro neveřejný rejstřík (respektive rejstřík, do kterého budou mít přístup soudy, policie, zpravodajské služby a na žádost osoby v něm zapsané) byla ochrana osobních údajů a přiměřenost nutných zásahů do svobody jednotlivce, která byla mj. odůvodněná i legitimitou zájmu soukromých osob znát majetkové zázemí jiných soukromých osob. Bombastické tvrzení o tom, že MF nechce zveřejnit konečné majitele tedy neodpovídá realitě. Po 5 měsících jednání s LRV bylo zřejmé, že v současné situaci, kdy současné směrnici Evropské komise (AML 4) neveřejná forma rejstříku odpovídá, nebude vzhledem k rozporům s LRV veřejná varianta legislativně průchozí. Ministerstvo financí je přesvědčeno, že je lepší mít neveřejný rejstřík skutečných majitelů, než žádný, a z tohoto důvodu přípravu rejstříku neblokovalo a přistoupilo na variantu navrhovanou LRV. Předpokládáme zároveň, že tento rejstřík bude veřejnosti otevřen neprodleně poté, co České republice tuto povinnost uloží aktuálně novelizovaná směrnice Evropské komise (AML 5). Ministerstvo financí upozorňuje, že část vyjádření ministra financí v PSP, které zaznělo v pořadu OVM, bylo zasazeno do špatného kontextu a jeho vyznění tak ve výsledku vedlo k mystifikaci diváků. Odmítavé stanovisko ministra financí nebylo směřováno proti otevření rejstříku veřejnosti, ale proti nepoužitelnému a nekoncepčnímu pozměňovacímu návrhu poslance Klašky, který se do návrhu předloženého MF a MSP (po projednání v LRV) snažil jeho otevření veřejnosti dodatečně zapracovat. Tento návrh však byl vytržený z kontextu a vzhledem k neprovázanosti s dalšími právními předpisy by vedl mimo jiné k nezamýšleným důsledkům na uplatňování stávajícího zákona o veřejných rejstřících. Proto jej bylo nutné odmítnout. Ministerstvo financí provádí směrem k transparentnosti veškeré možné kroky. V lednu 2015 jsme začali jako první české ministerstvo v historii zveřejňovat podrobná data o svém hospodaření ve formě opendat v přehledné a uživatelsky přívětivé aplikaci Supervizor, která byla mimochodem Fondem Otakara Motejla oceněna jako nejlepší aplikace založená nad otevřenými daty vůbec. Nečekali jsme, až nás k tomu donutí registr smluv. I díky tomu poklesly oproti roku 2013 provozní náklady MF o čtvrtinu. Poprvé v historii ČR jsme zmapovali veškerý její majetek. Mapa majetku státu obsahuje neuvěřitelných 1,6 milionu položek. Zjistili jsme díky tomu přes 25 tisíc bezprizorních nemovitostí, které byly zapsány na neexistující zaniklé státní instituce. Také jsme zprovoznili a z 99 % naplnili Centrální registr administrativních budov, které je díky tomu možno spravovat mnohem racionálněji a ve výsledku samozřejmě s výraznými úsporami. Věříme, že 5. AML směrnice nám dá zapravdu také v našem pohledu na veřejnost / neveřejnost rejstříku skutečných vlastníků firem. |