Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Naděje na levnější dovolenou se vzdaluje. Koruna do prázdnin neposílí

Ekonomika

  18:00
PRAHA - Otálet s nákupem valut na letošní dovolenou v naději, že by koruna mohla do prázdnin posílit a zlevnit tím výjezd do ciziny, nemá podle odborníků příliš smysl. Kurz české měny se totiž už měsíce drží v úzkém rozmezí 25,5 až 25,8 koruny za euro a změna trendu není na obzoru.

Probuzení na pláži foto: Vendula Žáková

Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské by dokonce mohla koruna v následujících měsících spíše lehce oslabit. Ani tak to ale zřejmě nebude žádná katastrofa. „Euro nám vychází o deset až dvacet haléřů dráž než nyní, tedy mezi 25,8 koruny a 26 korunami. Letní dovolené se sice mohou prodražit, ale jen mírně. Hůř na tom jsou importéři nebo domácnosti, které by si rády pořídily hodnotnější věc z dovozu, například auto,“ říká analytička.

Česká koruna se změnila ‚z miláčka ve vyděděnce‘. Pro investory přestala být bezpečným útočištěm, píše Bloomberg

„Nedomnívám se, že by koruna do prázdnin měla posilovat, naopak hrozí mírné oslabení, pokud by Donald Trump dále eskaloval obchodní války a poté, co uzavře dohodu s Čínou, by se zase otevřela otázka zavedení cel na dovoz evropských automobilů,“ upozorňuje ekonom ING Jakub Seidler.

Se silnější korunou nepočítají ani tuzemští exportéři. „Po ukončení intervencí ČNB se všeobecně očekávalo dynamické posilování koruny. To se úplně nenaplnilo,“ připouští Otto Daněk, viceprezident Asociace exportérů ČR.

Podobně to vidí i další zástupci firem. „Budoucí vývoj kurzu koruny proti euru pro následující měsíce očekáváme spíše stabilní s mírnou tendencí k oslabování. Důvodem je uzavírající se prostor pro Českou národní banku pro další zvyšování úrokových sazeb a tím podpory kurzu koruny,“ říká Zdeněk Tomíček, šéf Asociace středních a malých firem.

Stovky miliard u „spekulantů“

V dubnu to přitom byly dva roky od ukončení kurzového závazku ČNB, kdy centrální banka nenechala od listopadu roku 2013 tuzemskou měnu posílit pod 27 korun. Obecně se přitom čekalo, že koruna „puštěná ze řetězu“ nabere na síle. Například ještě loni v květnu prognóza České národní banky hovořila o tom, že do konce roku 2018 by se kurz mohl dostat ke 24,6 koruny za euro a letos pak mělo posilování ustat.

Právě kurzový závazek je jednou z příčin, proč nemáme silnější měnu. „Zcela určitě jde o důsledek kurzového závazku a masivních intervencí, které ČNB prováděla zejména na přelomu roku 2016 a 2017,“ tvrdí Seidler.

„Kurzový závazek ve své druhé polovině nalákal do Česka obrovské množství zahraničního kapitálu, který má stále vliv na vývoj tuzemského finančního trhu. Tento kapitál nejdříve ‚sázel‘ na posílení koruny a posléze si začal ‚užívat‘ vysokého úrokového diferenciálu (rozdíl mezi úrokovými sazbami centrálních bank u nás a v eurozóně – pozn. red.),“ doplňuje Petr Dufek, analytik ČSOB.

„Ekonomika přirozeně vygeneruje určitou poptávku po eurech, která se může pohybovat v průměru kolem 100 miliard korun za rok. Na přelomu let 2016 a 2017 do tuzemské ekonomiky přitekla nárazově eura v hodnotě přes 1000 miliard korun. Je tak patrné, že pozice zahraničních hráčů v tuzemské ekonomice jsou stále v řádech stovek miliard korun,“ říká Jakub Seidler.

Jinými slovy nabídka korun, kterou zjednodušeně řečeno představují peníze zahraničních investorů, vysoce převyšuje poptávku po korunách, kterou reprezentují tuzemští exportéři. Ta navíc podle Seidlera slábne.

Možná i přes 26 korun za euro

Vinit ale ze stagnace kurzu koruny jen intervence ČNB nelze. „Na kurz koruny působí řada faktorů, dědictví kurzového závazku je pouze jedním z nich,“ říká Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE. „Již v roce 2018 bylo patrné, že na středoevropské měny působí řada rušivých vlivů, počínaje zvyšováním úroků centrální banky Spojených států (Fed) a s tím souvisejícím posilováním amerického dolaru, přes eskalaci napětí v mezinárodním obchodě, zpomalení hospodářského růstu v eurozóně anebo například v Číně, a konče politickými nejistotami v řadě regionů světové ekonomiky včetně Evropské unie (brexit). Je tedy zřejmé, že zde působí jiné, výraznější faktory než dědictví kurzového závazku,“ doplnil Jáč.

Vyloučit přitom nelze ani to, že by koruna výhledově oslabila a stála tak více než 26 korun za euro.

Například před několika dny vydala agentura Bloomberg zprávu, podle které přestali investoři českou korunu vnímat jako bezpečné útočiště a v důsledku nadměrných sázek na její růst se česká měna změnila z „miláčka“ ve „vyděděnce“.

Koruna je vůči dolaru nejslabší od loňského června, mírně oslabila i k euru

Některé velké banky, například Raiffeisen Bank International, ING a JPMorgan, teď místo na růst kurzu české měny sázejí na její další pokles, napsal Bloomberg. Pokud by se zahraniční investoři začali korun zbavovat ve velkém, pokles přes 26 korun není nereálný.

„Předpokládáme, že koruna oslabí přes hladinu 26 za euro ke konci letošního roku. Důvodem budou stále nepříznivé globální faktory, slábnoucí český vývoz a spekulace trhu na pokles úrokových sazeb v Česku,“ uvádí důvody Helena Horská, proč by se to mohlo stát.

Ostatní experti jsou však opatrnější. „Oslabení kurzu nad 26 korun za euro nepokládám za pravděpodobné, nicméně jistě ho nelze vyloučit, zejména pokud se vynoří špatné zprávy na poli obchodních válek nebo brexitu,“ uzavírá Michal Skořepa, analytik České spořitelny.

Autor: