Platební morálka v Česku patří k nejhorším v Evropě

Česko je v žebříčku rizikovosti plateb na 23. místě z 26 hodnocených zemí, problémem jsou především odepsané pohledávky.

OTÁZKA LN České firmy se potýkají stále více s opožděnými platbami. Jak výrazné problémy jim to způsobuje a jaká opatření by mohla tuto situaci řešit? Július Kudla, generální ředitel úvěrové pojišťovny Euler Hermes Čescob Společnosti, které nejsou dobře kapitálově vybaveny, a těch je v této zemi většina, se mohou lehce dostat do druhotné platební neschopnosti – neplatíme, protože nám neplatí. Společnosti s dostatkem kapitálového vybavení nahrazují funkce finančních institucí a úvěrují chod neplatičů. Složitost situace v oblasti platební morálky dokumentuje meziroční nárůst insolvencí. Na konci března 2011 ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 dosáhl již téměř 24 procent. V ekonomice nadále pokračuje hra o utajování nebo zamlžování hospodářských výsledků. Některé firmy se navzdory jednoznačným zákonným povinnostem, ovšem jako obvykle bez řádných sankcí, zdráhají nebo odmítají poskytovat své výsledky hospodaření. Petr Smutný, partner v oddělení podnikových financí a restrukturalizací, PwC ČR Zpožďování plateb je důsledkem toho, že banky nepůjčují na provozní financování. Výrobci tak hledají financování u svých dodavatelů. To má vliv na druhotnou platební morálku. Aktuální zhoršení platební morálky bude mít pravděpodobně na firmy jen mírný dopad. Pokud by tento trend pokračoval a zpoždění plateb se výrazně prohlubovalo, znamenalo by to pro podnikatelský sektor vážné ohrožení. Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Opožděné platby souvisí s rozmáhajícím se nedodržováním smluv a termínů. Jejich vymáhání se bohužel v legislativním prostředí ČR podnikatelům příliš nevyplácí, protože je drahé a zdlouhavé. Na druhé straně problémy s platební morálkou pocítily téměř všechny firmy. Bohužel se většinou problémem neplatičů dopředu nezabývají. Zejména menší firmy nemají povědomí o řízení pohledávek a zcela mylně za ně považují jejich vymáhání. Čím menší firma, tím menší pravděpodobnost, že si předem prověřuje bonitu svého odběratele. Zde je velký prostor pro zvýšení povědomí podnikatelů o efektivní práci s pohledávkami.

Horší jsou jen Kypr, Portugalsko a Řecko. Nejméně rizikové jsou naopak platby v severských zemích - Finsku, Švédsku, Norsku a Islandu.

Z průzkumu vyplývá, že platební kultura se napříč Evropskou unií značně liší. Jižní země, na rozdíl od severských zemí, se potýkají s nadprůměrnou délkou splátek. Například v Řecku je jen polovina faktur splacena během 90 dní.

Čeští podnikatelé splácí své faktury průměrně za 47 dní, tedy o 17 dní později, než bylo sjednáno. Evropský průměr je 56 dní. Platební morálka se loni v Česku zhoršila. Současně také narostl počet splacených faktur v období 31 až 60 dnů, a to z 22 procent na 28 procent. Snížil se tak objem splácených faktur během 30 dnů, a to z 60 procent na 55 procent.

Podíl odepsaných pohledávek na souhrnném obratu evropských firem se letos podle studie zvýšil na 2,7 procenta (312 miliard eur, tedy 7,6 bilionu Kč). V Česku činí hodnota indikátoru 3,1 procenta, bez změny vůči předchozímu roku.

Jednou z hlavních příčin rostoucího objemu navždy ztracených pohledávek jsou bankroty. Do insolvence se loni podle studie dostalo v Evropě na 220.000 firem, což je zhruba 600 firem denně.
Platby od spotřebitelů i firem v ČR se loni zpomalily, počet nezaplacených faktur podstatně vzrostl a zhoršila se jejich struktura. Průměrné zpoždění plateb firmám od spotřebitelů se v Česku zvýšilo z 12 na 13 dní.

V obchodních vztazích mezi podnikateli se průměrné zdržení oproti dohodnutému termínu zvýšilo z 15 na 17 dní a ve vztazích mezi podnikateli a veřejnou správou se zdržení plateb zvýšilo z deseti na 13 dní.

"Výsledky průzkumu ukazují, že špatná platební morálka českým podnikům stále způsobuje značné problémy, omezuje jejich likviditu a snižuje možnosti pro jejich další rozvoj," uvedl prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel.

Dodal, že komora proto prosazuje brzké zavedení směrnice o opožděných platbách, která by měla přispět k omezení problému zpožďování plateb. Směrnice mimo jiné zavádí pravidlo, že orgány veřejné moci hradí faktury do 30 kalendářních dní.

Intrum Justitia šetření provedla v lednu až březnu 2011 u 6000 firem z 26 zemí Evropy.