Jak se budou rozvíjet jižní Čechy? Sledujte on-line debatu Lepší místo pro život - Jihočeský kraj |
Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) chce menšího brášku slavné aglomerace zbudovat ve svém revíru se zaměřením na moderní trendy v jaderné energetice. To jsou především mikroreaktory a malé modulární elektrárny. V celé Evropě sílí přesvědčení, že budoucnost, v níž není tma a zima, se neobejde bez kombinace atomu a obnovitelných zdrojů, někteří sousedé už zbrojí, aby je vize nezaskočila nepřipravené.
„Chci, aby v tom náš kraj byl lídrem, aby tu byl park, kde bychom se společně s ČEZ věnovali výzkumu a vývoji malých modulů, spolupracovali se zahraničními partnery, kteří už s tím mají zkušenosti. Všimněme si, jak dlouho už nejsme schopni postavit velký reaktor,“ řekl jihočeský hejtman na online debatě pořádané serverem Lidovky.cz a věnované kraji, jenž spravuje. Kuba o tom ví své, byl ministrem průmyslu ve vládě Petra Nečase (ODS), která o rozšíření Dukovan nebo Temelína aktivně jednala. Od té doby se nic moc nepohnulo, stavba se pořád chystá.
Proto nejen pro jižní Čechy představují malé jaderné moduly optimální řešení: dají se rozesít po republice a vytvářejí síť základního zatížení, když slunce nezasvítí a vítr nezafouká. Nekladou takové nároky na vstupní investice, na provoz, na prostor a čas, nebudí tolik negativních emocí u obyvatel okolních obcí. Na jihu Čech už jsou navíc zvyklí žít s reaktorem v zádech, nachází se tu Temelín – a spolu s ním i unikátní rezervoár lidských znalostí a zkušeností s atomovou technologií.
V tuto chvíli know-how drží stárnoucí pracovníci polostátní energetické firmy ČEZ, generálního partnera debaty, do blízkého budoucna chce Kuba zbudovat na jihu Čech zázemí, které přitáhne ty nejlepší mozky ze světa i z domova, motivuje mladé lidi, aby studium a kariéru zasvětlili atomu, když uvidí, že stát v něm spatřuje perspektivu. „Modulární reaktory už se vyvíjejí – třeba v USA. Nejsou ještě uváděny na trh, ale během pár let budou. Polsko má podepsaný pakt, že bude na svém území připraveno je realizovat, jakmile budou připraveny ke spuštění na trh. Je to i otázka národní bezpečnosti státu, jak si Poláci nedávno deklarovali,“ dodal Kuba.
Jde o to, že po odchodu od uhlí je alternativou k dodávkám plyn. Emisně jde o přijatelnou alternativu, jako přechodové palivo se jeví ideální, jenomže má velikou geopolitickou zátěž. Na kohoutu drží prst Rusové a ti se strategickou surovinou obchodují nejenom s ohledem na finanční výtěžnost, sledují i politické cíle. Česká republika ústy svých politických lídrů, odcházejících i nastupujících, už vyjádřila cíl nebýt závislá na ruské libovůli.
„Green Deal se promítá do cen energií zatím jen jako očekávání, ale cena povolenky je vyhnaná tím, co se děje s plynem, kudy proudí a kdo na něm drží ruku. Je důležité mít v tomto samostatnou robustní politiku – základní zatížení na jádru, protože nedělá žádné emise, a doplnit ho obnovitelnými zdroji,“ uvedl na debatě Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESKO, kam spadají chytrá a zelená řešení v energetice.
Jestliže jádro má tvořit páteř, pak obnovitelné zdroje jsou masem, které obalují tělo. Česká republika se nemůže spoléhat na dující vichr jako Skandinávci nebo Poláci, kteří už začínají stavět ostrovy větrníků v Baltském moři: jediná zdejší možnost je sluneční svit, s nímž se bude rozumně hospodařit, protože půl dne a půl roku na něj spoléhat nelze. Soláry tu mají pochroumanou pověst kvůli boomu, na němž vydělala hrstka vyvolených, a faktu, že konstrukce se sázely na kvalitní zemědělskou půdu.
To je podle Kuby i Čermáka nesmysl, který už se nebude opakovat – už proto, že dovádět pak elektřinu z polí do domů, kde je jí zapotřebí, představuje ten nejvyšší náklad – a zbytný. Panely proto patří především na střechy staveb, jež energii rovnou spotřebují nebo si ji uloží do baterie.
„Třeba na krajském úřadě není taková spotřeba v zimě, protože budova už je zateplená. Přesunula se na léto, kdy celý den běží klimatizace. U úřadu se hodí soláry bez baterie a úložiště, nepotřebujeme měnit energii na horkou vodu, nikdo se tam nesprchuje, a spotřeba je vysoká právě ve chvíli, kdy se nejvíce vyrábí, kdy to svítí. Ale u domu se sociálním zařízením se už vyplatí ukládat energii do ohřevu vody, stejně tak v nemocnici,“ vysvětlil hejtman. Podobně u rodinného domu, kde jsou obyvatelé pryč, když slunce panely sytí, tam je taky třeba mít energii schovanou na večer, až se všichni vrátí, zapnou televize, topení...
Z unijních peněz poplyne v nynější dotační sedmiletce rekordní objem miliard právě na takové investice, které zajistí úspornější nakládání s energií, ideálně čerpanou ze zdrojů, které se dají obnovit. Vedle domácností se na to chystají také samosprávy, o projekty úspor se už nyní ve velkém zajímají především nemocnice. Covid je finančně pochroumal, proto mají jejich managementy velikou motivaci zaopatřit stárnoucí budovy tak, aby z nich peníze neutíkaly při topení nebo svícení. Využívají program, v němž se náklady hradí postupně z realizovaných úspor, není tudíž nutné mít zdroje na vstupní investici a dotační spoluúčast.
