Přitom jen málo věcí je důležitějších (a nejen na finančních trzích, ale i v soukromém životě) než umět možným scénářům budoucího vývoje určovat správně pravděpodobnosti.
Myslíte si, že se vás to netýká? Tak schválně, zkuste tento úkol: kolik lidí musíte vybrat do skupiny, abyste měli více než padesáti procentní pravděpodobnost, že alespoň dva z této skupiny mají narozeniny ve stejný den? 100? 200? Nebo snad 365/2, tedy 183?
Daleko méně. Aby tato pravděpodobnost byla 50,7%, tedy více než paragánská padina, stačí 23 lidí. Pro přesné vysvětlení si zkuste vygooglit "narozeninový paradox", nicméně tento příklad pěkně ilustruje, jaký máme cit pro pravděpodobnost.
Lidé se nerozhodují, jako by žili ve světě nejistoty, a to je chyba. Lidé nepočítají s událostmi, které jsou sice málo pravděpodobné, ale mají velký dopad. Dále lidé svá očekávání zakládají především na své minulé zkušenosti.
Jeden příklad za všechny a dalo by se říci, že příklad ze života: život krocana. Krocan si žije ve své ohradě a má tisíckrát se opakující zkušenost, že "to" každodenně přicházející je člověk a že mu člověk nese jídlo. Proto jej s radostí vítá: člověk = jídlo.
A proto jej vítá i po 1001., protože svá očekávání zakládá jen na minulé zkušenosti a nepočítá s nejistotou a náhodou. Nicméně ke smůle a překvapení krocana člověk tentokrát nenese jídlo, ale nůž... Z pohledu krocana šlo o událost nepravděpodobnou. Nepravděpodobnou, ale pro jeho život velmi zásadní.