Potíže zaznamenal i ČEZ, který staví takový blok v areálu uhelné elektrárny Ledvice. Podle původních plánů měl moderní 660megawattový blok zahájit provoz na konci příštího roku. Nyní ČEZ hovoří o konci roku 2013.
ČEZ posunuje termíny dokončení šesti svých projektů.Uhelná elektrárna Ledvice Uhelná elektárna Tušimice Komplexní obnova čtyř bloků: Uvádění do provozu se opozdilo o rok a prodražilo oproti původnímu rozpočtu. Roli sehrála nezkušenost dodavatelů – jednalo se o první projekt svého druhu v Česku Paroplynová elektrárna v bratislavském Slovnaftu Společný projekt ČEZ a maďarské rafinerské skupiny MOL: Na jihozápadě Slovenska chybí kapacity pro připojování dalších elektráren. To zřejmě povede k odložení nebo přemístění projektu. |
Zatím není jasné, jaký bude tato situace mít dopad na náklady projektu. Podle původních plánů měl nový blok vyjít na víc než 30 miliard korun. "S dodavateli jednáme a v současné době neměníme cenu projektu," uvedl tiskový mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Technickým potížím čelí i v Německu
Ocel použitá v kotlích s nadkritickými parametry musí snést vyšší teplotu i tlak, než je tomu u starších zařízení. Výrobci kotlů Alstom a Hitachi proto vsadili na nový druh oceli s označením T24, vyráběný v německých ocelárnách.
Jenže při testování kotle nového bloku elektrárny Duisburg-Walsum technici v loni zaznamenali netěsnost svárů. Oprava 3000 svárů zabrala řadu měsíců a odložila start bloku až na duben letošního roku.
Stejné nepříjemnosti jako ČEZ tak nyní řeší i další evropské elektrárenské koncerny. Nejméně o rok se vedle zmíněné elektrárny u Duisburgu opozdí také dokončení nadkritických uhelných bloků v německých elektrárnách Wilhelmshaven, Moorburg, Karlsruhe a Boxberg.
Dopad protahující se výstavby je o to vážnější, že Německo kvůli odstavení sedmi jaderných bloků, pro které se rozhodlo po havárii v japonské Fukušimě, trpí nedostatkem elektřiny a musí ji dovážet.
Němcům vadí vedle jádra i uhlí
Spuštění nových uhelných bloků přitom nekomplikují jen technické problémy. Odpor místních občanských iniciativ, podpořených rozhodnutím soudu o dílčím zákazu dalších stavebních prací, je natolik silný, že může znemožnit dokončení rozestavěné uhelné elektrárny Datteln v Porúří.
Koncern E. ON již podle deníku Handelsbatt do její výstavby investoval 900 milionů eur (22 miliard korun) z plánovaných 1,2 miliardy eur. Demolice rozestavěné elektrárny by podle odhadů vyšla na další miliardu eur.
Odpor veřejnosti před dvěma lety donutil koncern RWE vzdát se plánů na stavbu uhelné elektrárny u sárského Ensdorfu. Stejně tak EnBW odvolalo výstavbu poblíž Mannheimu.
Za poslední čtyři roky elektrárenské firmy v Německu vzdaly výstavbu nejméně deseti plánovaných uhelných bloků.
Své zkušenosti s ekologickými aktivisty má i ČEZ. Ti firmě vytýkají například to, že bloky uhelné elektrárny Prunéřov II ani po plánované rekonstrukci nedosáhnou zákonem požadované energetické účinnosti. Navzdory protestům ČEZ získal v březnu územní rozhodnutí a nyní čeká na vydání stavebního povolení.