Kvůli klesajícím dodávkám zemního plynu do států Evropské unie se mnohé energetické společnosti rozhodly předzásobit ruskými fosilními zdroji. Nakupovaly ale za vysoké ceny, kvůli čemuž jim nyní hrozí i krach. Uniper denně připlácí zhruba 30 milionů euro, což je v přepočtu asi 740 milionů korun. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Plynárenská společnost Uniper tak začala vyjednávat s německou vládou o možné pomoci s likviditou. Firma by se ráda dohodla na rozsáhlých kapitálových investicích. Ve hře jsou i možné státní garance nebo záruky. Předseda podnikové rady plynárenského giganta dokonce vyzval německý stát, aby ve firmě převzal podíl a získal většinu.
„Momentálně probíhají debaty o možných stabilizačních opatření pro zajištění energetické bezpečnosti. Důvodem je prudký nárůst cen zemního plynu i nižší objem dodávek z Ruska,“ uvedl ve čtvrtek šéf německé ministerstva hospodářství Robert Habeck.
Ten zároveň varoval, že kvůli omezeným dodávkám ruského plynu hrozí hlubší ekonomické otřesy, a přirovnal nynější situaci k roli banky Lehman Brothers při vyvolání finanční krize. Podle něj zároveň hrozí, že to v konečném důsledku odnesou i spotřebitelé.
Uniper patří mezi největší zákazníky ruské státní firmy Gazprom
Uniper dlouhodobě patří mezi největší zákazníky ruské státní firmy Gazprom. Od poloviny června ale ní obdržel jen asi 40 procent původně dohodnutých dodávek. Německý gigant zaměstnává asi 11 tisíc lidí ve více než čtyřiceti státech. Patří mezi největší investory projektu Nord Stream 2, který byl ale kvůli změnám na geopolitické scéně zastaven. Své sídlo má v německém Düsseldorfu.
Kvůli ohlášeným problémům klesla v posledních dnech i cena akcií této firmy na burze. Jen ve čtvrtek to bylo až o 23 procent a za poslední měsíc to celkově je asi o 40 procent. Největším akcionářem firmy je finská energetická firma Fortums, které náleží podíl ve výši 78 procent.
Uniper část plynu přeprodává také do České republiky, a ekonom Lukáš Kovanda proto varuje, že by se finanční problémy této firmy mohly přenést právě i na české odběratele. „V praxi by to znamenalo buď další citelné zdražení, nebo dokonce ohrožení samotných dodávek. To by byla rána nejen pro tuzemské domácnosti, ale i firmy a průmysl,“ uvedl.
Další velkou zkouškou pro odběratele plynu v Evropě bude úplné zastavení toku plynu přes Nord Stream na zhruba deset dní během července, a to kvůli plánované údržbě. Německá vláda se obává, že by Rusko po odstávce nemuselo toky obnovit. Pokud by se tak skutečně stalo, tak by se Německu pravděpodobně nepodařilo zajistit si dostatečné zásoby a přešlo by se k přídělům energie.
