Letos je však podle Světové nukleární asociace ve výstavbě 62 reaktorů a více než 300 dalších se jich plánuje, především v rozvíjejících se zemích. Není proto divu, že se v posledních letech hovořilo o tzv. nukleární renesanci; tato vize ale dostala velkou ránu havárií v japonské elektrárně Fukušima.
Do čela odpůrců jaderné energie se postavilo Německo, které nyní plánuje odstavení všech reaktorů v zemi do roku 2022, což už se přímo dotkne i největší české firmy ČEZ.
Ideálním scénářem pro ČEZ je rychlé odstoupení Německa od jádra, které by však zároveň nenarušilo české plány na rozšíření Temelína. To by s největší pravděpodobností způsobilo silný růst cen německé elektřiny, za které ČEZ prakticky prodává svou produkci, a měl by tak velkou konkurenční výhodu. Domnívám se, že trh zatím dostatečně nereflektuje možnost rychlého opuštění jaderné energie v Německu, ať již v cenách tamní elektřiny, nebo v cenách akcií firem, které by z toho těžily.
Z tohoto pohledu jsou tedy nyní akcie ČEZ podhodnocené. Na druhou stranu je zde značné riziko, že vývoj v Německu by mohl rozšíření Temelína výrazně zkomplikovat, jak tento týden naznačil i náměstek ministra průmyslu. Bez nových jaderných reaktorů by akcie ČEZ zdaleka nebyly tak atraktivní, a proto by měli investoři další vývoj v této oblasti velmi pozorně sledovat.