V loňském roce bylo v Česku podle předběžných dat podáno 21 375 insolvenčních návrhů, což je o 14 procent méně než předloni a zároveň nejnižší počet od roku 2011. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila analytická společnost InsolCentrum. Údaje zahrnují jak fyzické osoby, tak živnostníky a firmy.
Podle jednatelky společnosti Jarmily Veselé nesporně dojde k nárůstu insolvencí vlivem současné ekonomické situace. „Zatím je takový klid před bouří, protože stát vynakládá značné prostředky, aby lidem i firmám pomohl aktuální ekonomickou krizi zvládnout. Podle naší predikce nedojde k nárůstu za rok či dva. Minulá krize ukazuje postupný nárůst a vrchol byl až za několik let. Toto očekváme i nyní,“ zmiňuje Veselá.
Zkušenosti z minulé finanční krize totiž ukázaly, že počty insolvenčních řízení stoupají postupně. Vrchol počtů insolvencí firem byl dosažen v roce 2012, tedy teprve čtvrtý rok od začátku krize v roce 2008.
Za 15 let účinnosti insolvenčního zákona bylo povolených 280 tisíc oddlužení, z nichž přes polovinu (148 tisíc) bylo splněných a 108 tisíc jich aktuálně probíhá. Pouze devět procent dlužníků v průběhu oddlužení přestalo splácet a proces jim byl zrušen. Celý dluh zvládlo uhradit 28,5 procenta dlužníků, celkem dlužníci uhradili 88 miliard korun.
„Do poradny nám poslední dobou chodí o něco problematičtější klienti než dřív. Jsou to lidé, kteří mají více problémů a více exekucí,“ uvedl David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni, s tím, že největším problémem podle něj je, že částka splácená v exekuci je nižší než ta v insolvenci. Dlužníci jsou pak motivováni léta setrvávat v mnohačetných exekucích.
Podle dat porady se ukazuje, že na otázku, jak dlouho se cítí člověk předlužen, respondenti odpovídají, že 4 až 5 let. Důvodem je podle Šmejkala opět rozdíl mezi splátkou v exekuci a insolvenci.
Nerušte něco, co funguje
Experti také diskutovali novelu insolvenčního zákona. „S tímto návrhem (s novelou insolvenčního zákon, pozn. red.) máme obrovský problém, mají s tím problém i všechny profese, které s insolvencemi pracují. Návrh nedělá rozdíl mezi ohroženými či zdravotně postiženými lidmi a těmi zdravými a v produktivním věku,“ zmínila na úvod úterní diskuze o problematice insolvencí Veselá.
„Návrh novely vychází z názoru, že všichni dlužníci jsou obětí svých věřitelů. To je ale mýtus. Bezmocné obyvatele tu máme, ale ti tvoří pouze jednu čtvrtinu těch, na které novela míří. Průměrný dlužník je zdravý muž ve věku 44 let,“ doplnila expertka s tím, že úspěch insolvencí by vládní návrh kompletně zbořil.
Proti zmírňování podmínek dlužníkům je podle ankety drtivá většina starostů měst a obcí, insolvenčních soudců a podle průzkumu ze vzorku více než dvou tisícovek respondentů také občané. Kriticky se k návrhu novely staví i zástupci odborné veřejnosti. Z průzkumu Insolcentra vyplývá, že 94 procent starostů měst a obcí je proti návrhu novely oddlužení. Stejného názoru je i srovnatelný počet insolvenčních soudců.
„Nejvyšší soud to jasně odmítá, chce přijmout jen to, co musí. Ministerstvo financí silně poukazuje na dopady na státní rozpočet. Jejich připomínka je velmi razantní,“ dodal Bohumil Havel, expert na insolvenční právo. „Novela nevyužívá data, která jsou a přichází s novelou, kdy nevíme, jak dopadne ta poslední novela,“ dodal.
Proti je také 87 procent dotázaných respondentů. „Jestli politici čekali, že snadným zbavením všech dluhů dostanou od veřejnosti kladné politické body, tak to se pletou,“ dodala Veselá.
