„Počet nedobrovolných dražeb letos určitě přesáhne tisícovku,“ míní obchodní ředitel Aukční síně Naxos Libor Nevšímal a dodává, že k nejvyššímu nárůstu dražeb letos teprve dojde, a to v posledních čtyřech měsících roku.
Na vině je podle něj fakt, že v Česku roste počet lidí, kteří nejsou schopni splácet spotřebitelské úvěry zajištěné nemovitostí a zejména hypotéky u bank. Právě banky totiž iniciují kolem 70 procent všech nedobrovolných dražeb.
„Dražba se koná vždy na základě žádosti navrhovatele. Jedná se o případy, kdy bankovní či nebankovní instituce má pohledávku zajištěnou nemovitostí a v momentě jejího nesplácení přistoupí ke zpeněžení pohledávky, a to například prostřednictvím dražby,“ říká Simona Krejčová z dražební společnosti Eurodražby.
Druhým důvodem rostoucího počtu nedobrovolných prodejů majetku je i skutečnost, že vymoci pohledávky z klientů je stále těžší. Klienti už totiž často nejsou schopni přistoupit ani na snížení splátek nebo sloučení dluhů, banky jsou proto nuceny vymáhat závazky tvrdšími způsoby.
ČTĚTE TAKÉ: |
Ani tak ale není jisté, že své peníze vymohou zpět. Společně s rostoucím počtem nedobrovolného prodeje majetku totiž podle odborníků klesá míra uspokojení věřitelů. Byty nebo domy v nedobrovolných dražbách jsou totiž stále častěji prodávány za zlomek jejich skutečné ceny, a dluhy tak často zcela nesplatí.
Například třípokojový byt v Praze na Pankráci, který má hodnotu přes dva miliony korun, lze v nedobrovolném prodeji pořídit za zhruba 600 tisíc korun. Dvoupatrový rodinný dům v Děčíně lze koupit za 200 tisíc korun a vyvolávací cena bytu 3+1 v Liberci začíná na 150 tisících korun.
Stlačené cenyZa jaké ceny se také prodávají byty v nedobrovolných dražbách? Například Dům v Praze vyjde i na 370 tisíc korun, byt 2+1 v Rotavě na Sokolovsku za 60 tisíc korun, rodinný dům na Znojemsku 294 tisíc korun nebo dvoupokojový byt v pražských Vršovicích za 300 tisíc korun. |
„Nemovitosti prodávané v nedobrovolných aukcích provází ve většině případů problémy. Původní majitelé o své byty a domy totiž nechtějí přijít a často bývá těžké přinutit je po dražbě k vyklizení bytu. Kupující o těchto problémech vědí, a proto chtějí nemovitost v dražbě koupit co nejlevněji. Naprostá většina dražeb se proto koná více než jednou a cena prodávaných věcí stále klesá,“ vysvětluje Nevšímal.
Nemovitost sice nejprve musí ohodnotit znalec, dražebník společně s věřitelem ale mohou její cenu snížit až na 50 procent. A právě nízké vyvolávací ceny nedobrovolně prodávaných bytů a domů nahrávají spekulantům, kteří podle odborníků z branže tvoří nadpoloviční většinu kupujících.
Snahou pořídit dům či byt co nejlaciněji a pak ho výhodně prodat ale ubírají finančním společnostem šanci získat zpět své peníze a dlužníkům zbavit se najednou svých dluhů.