LN: Proč jste se rozhodl odejít z Vltava-Labe-Press?
Do vydavatelství jsem přišel před dvěma lety, kdy mi to nabídl tehdejší předseda představenstva a šéf firmy Zoltán Morvai. Dohodli jsme se na projektu, který spočíval ve sjednocení Deníků pod jednu značku. To bylo rozhodnutí učiněné dříve, než jsem přišel. Můj úkol byl naplnit je tak, aby ve všech pětasedmdesáti redakcích po republice byla jednotná pravidla, aby noviny dostaly jedna novinářská pravidla a zároveň postavit multimediální program - spustit webový Denik.cz a propojit stovky redaktorů do jednotné spolupracující sítě, abychom mohli zprávy prodávat agenturně jiným.
Tyto dva úkoly jsou dnes naplněny do té míry, že jsme tomu s kolegy položili základy. Redakce pětasedmdesáti novin dnes fungují podle týchž pravidel, na webu jsme nastartovali rychlý růst, agentura Rebel funguje, zprávy začala prodávat, byť je stále ve fázi spíše testovacího provozu. Základy byly položeny.
Zoltán Morvai se mezitím rozhodl z firmy odejít a to ve vedení společnosti vyvolalo změny, s nimiž Vltava-Labe-Press přechází do jiné fáze fungování.
Jak jinak teď vrcholový tým funguje?
Nejprve bych chtěl zůdraznit, že se Zoltánem jsme si velmi rozuměli profesně i lidsky. To pro mě bylo podstatné kritérium na blízkého spolupracovníka zejména vzhledem k množství práce, které bylo potřeba ve Vltava-Labe-Press udělat.
Dnes má tým vedoucích manažerů trochu jinou misi. Má za úkol podrobně posoudit ekonomické fungování VLP, snížit náklady tam, kde to je třeba, dovést firmu po dvou třech letech dramatických reforem k zisku, a to v relativně krátké době. To je hlavní úkol.
Dostal jsem nabídku v této práci pokračovat. Po dlouhém zvažování, které pro mě nebylo jednoduché už proto, že nás s řadou lidí ve firmě spojilo dosavadní úsilí, jsem se rozhodl, že to není typ práce, který bych chtěl dělat, zejména poté, co odešel Zoltán.
Souvisí vaše rozhodnutí s červnovým příchodem nového předsedy představenstva a generálního ředitele Vltava-Labe-Press Miroslava Pavla?
Nedá se v žádném případě říct, že když přišel Mirek Pavel, automaticky jsem věděl, že odejdu. Čtyři roky jsme úspěšně spolupracovali v Hospodářských novinách. I on o tom mluví jako o době, kdy se Hospodářské noviny zásadně rozvinuly. Pak jsem se nerozešli úplně hladce, nicméně když přišel do Vltava-Labe-Press, dlouze jsme diskutovali, kudy by firma měla jít a jak by mělo fungovat vedení. Nakonec se nám bohužel nepodařilo najít takový mechanismus fungování, který by vyhoval novému šéfovi a jeho plánům ve VLP a zároveň by mi přinášel naplnění jako dosud.
Abych tedy odpověděl: souvisí to s příchodem Miroslava Pavla, ale ne že bychom nebyli schopni spolupracovat, normálně se bavíme. Oboustranně jsme se snažili hledat řešení, ale já to hodnotím tak, že se nám to nezdařilo. Odejít bylo moje rozhodnutí, nejdříve jsem ho vysvětlil majiteli firmy, pak jemu jako předsedovi představenstva, pak celému představenstvu.
Když říkáte, že podstatné pro vás je rozumět si s klíčovými spolupracovníky, bylo to v tomto případě splněno do puntíku? Zvlášť když tvrdíte, že jste se ne úplně v dobrém rozešli v Economii.
To nebyl žádný dramatický rozchod, možná jsme si tehdy jen mohli říct víc slov. Vlastník Vltava-Labe-Press hledal po Zoltánově odchodu novou konfiguraci představenstva a doplňoval lidi samozřejmě ne podle toho, aby lidským profilem vyhovovali mně, ale aby pasovali do toho, co chce s vydavatelstvím dál dělat. Ve chvíli, kdy vybrali Mirka Pavla za předsedu představenstva, hodně řešili, jestli my dva spolu dovedeme pracovat. Řešili to spíš s ním a on v tom neviděl žádný problém. Následně jsme mnohokrát debatovali o tom, jak by měl vedoucí tým nově fungovat. Nepovedlo se to, jak bych si představoval, proto bylo logické, že krok pryč udělám já.
Vydavatelství se v uplynulých dvou třech letech značně rozvíjelo, zároveň říkáte, že nový tým má snížit náklady. Akciová společnost Vltava-Labe-Press končila rok 2003 se ziskem 252 tisíc korun, rok 2004 dokonce 104,2 milionu, v roce 2005 se ziskem 47 milionů, ovšem předloni skončila ve ztrátě 109,4 milionů korun. Loňské výsledky ještě nezveřejnila. Prohloubí se ztráta v důsledku rozvoje letos ještě víc? Odcházíte i proto, že byste na uskutečňování svoji koncepce už nedostal tolik peněz, kolik byste chtěl?
Několik let zpátky Vltava-Labe-Press dosahovalo poměrně vysokých zisků. Loňský rok byl prodělečný. Příčinou není, že by vydavatelství poklesly příjmy z prodeje novin nebo se výrazně propadla inzerce poté, co se změnila koncepce. Hlavní příčinou je, že Vltava-Labe-Press bylo výrazně podinvestovanou společností z hlediska technologického. Řada rozhodnutí, která se naplňovala v posledních dvou letech, byla učiněna dávno předtím, než jsem do firmy nastoupil - investice do tiskáren, do nového redakčního systému, plánovacích systémů, technického vybavení všech redakcí. Dopad těchto rozhodnutí se ale začal projevovat v době, kdy se ve firmě začaly provádět reformy. V tu chvíli společnost začala platit, co do té doby nemusela. Mluvím třeba o odpisech investic do redakčních systémů, které byly nezbytné, aby dostaly Vltava-Labe-Press na technologickou úroveň ostatních vydavatelství v České republice.
To pochopitelně začalo zatěžovat rozpočet. V tutéž dobu přišla reforma vydavatelství i jeho novin, která s sebou přinesla věci, o nichž jsem přesvědčen, že jsou stoprocentně správné - multimedializace, centralizace některých procesů, čímž se tyto zlevnily -, na druhou stranu byla rozhodnutí diskutabilní, třeba zda měl startovat Šíp. Pak do rozpočtu spadly zvýšené náklady, ať už to byly investice nebo navýšení platů, protože Vltava-Labe-Press do té doby pracovala se zcela nekonkurenčními mzdami. To vše dohromady přineslo složitý rok 2007, poznamenaný vysokou ztrátou.
V roce 2008 bude ztráta výrazně nižší, jak vyplývá z hospodaření v prvním pololetí. Mnoha rozhodnutími z konce loňského a začátku letošního roku učiněnými ještě původním představenstvem se vytvořily podmínky pro to, aby v roce 2009 mohla firma fungovat s vyrovnaným nebo ziskovým rozpočtem. Což byl cíl i dohoda s vlastníkem. Je možné, že proces teď pod novým vedením půjde ještě rychleji, ale to neumím odhadnout.
Co mělo být uděláno, uděláno bylo, některé věci udělány být nemusely vůbec, opět se zmíním o deníku Šíp jako projektu, o němž se určitě ještě bude diskutovat. Ale důvod mého odchodu rozhodně není, že bych cítíl, že firma začne šetřit, a proto uteču.
Jakou ztrátu bulvární deník Šíp generuje? Myslíte, že by měl pokračovat dál?
To je komplikovanější. Tehdejší vedení se ještě před mým příchodem rozhodlo přeměnit dramaticky padající a skomírající Večerník Praha v bulvární deník Šíp. Kdyby v tu chvíli bylo jasné, že v Praze se zároveň bude budovat Pražský deník jako poslední chybějící díl v mozaice všech ostatních pokrývající celou republiku, bylo by lepší počkat a Večerník Praha přetvořit na Pražský deník. To by byl racionálnější krok. Ale hodnotit věci zpětně je jednoduché a ne příliš fér.
V roce 2007 se do Šípu v rámci souboje bulvárů investovaly velké peníze, na reklamu a podobně. Ztráta tedy vyrostla do řádu mnoha desítek milionů, což se podepsalo na celkovém hospodaření Vltava-Labe-Press. Letos se Šíp vyvíjí lépe z hlediska hospodaření, ale hůř co se týče pozice na trhu, prodaný náklad spíše klesá než aby stoupal a jedno z hlavních rozhodnutí, které teď Vltava-Labe-Press bude muset udělat, je, jestli Šíp zachovat kvůli své celkové pozici na trhu, nebo ho i za cenu ztráty části tržního podílu zavřít. Může tím ušetřit nějakých čtyřicet milonů za rok, ale naopak i přijít o určité příjmy z inzerce, které dostává jen proto, že zasahuje určité procento trhu.
Je chyba v zaměření titulu? Nedávno jste propustili šéfredaktora Šípu Ondřeje Höppnera, údajně proto, že neplnil zadání dělat zpravodajský bulvár, tedy jiný, než společenský, o který se snaží úspěšnější Blesk i Aha! vydavatelství Ringier.
Ondřej se dávno předtím, než jsem po odchodu Zoltána dostal na pár týdnů formální odpovědnost za Šíp, domluvil na koncepci zpravodajského bulváru, byl jejím spoluautorem. Koncepce počítala s tím, že Šíp půjde k více zpravodajskému a méně ke společenskému bulváru, že bude více využívat zpravodajského zázemí Vltava-Labe-Press, tykadel vystrčených do mnoha míst v republice, že bude opřena o příhody lidí, které přináší běžný život. Takovou koncepci vytvářel se Zoltánem právě Ondřej.
Můj problém byl, že on ji nenaplňoval důsledně. Pokud se dohodnete na zpravodajském soft bulváru, nemůžete na titulní stranu dát premiéra Topolánka s oslíma ušima. Naše zcela odlišné chápání se projevilo i v případě, když před fotbalovým Eurem v polských novinách jeden den vyšla koláž, jak trenér tamní reperezentace drží uřezané hlavy fotbalistů z týmu soupeře, a den na to vyšla kopie toho jedna ku jedné v Šípu. Když bych nechal stranou, zda to překročilo míru vkusu, což nemůžu nechat stranou, slušné noviny nemohou ukrást nápad jiných novin. V tomto jsme se s Ondřejem nebyli schopni shodnout, on to bere jako normální případ inspirace. Jasně že noviny se v mnoha případech vzájemně inspirují, ale toto podle mě nepřipouštělo možnost jiného výkladu.
Není to ten důvod Ondřejova odchodu, jen na něm demonstruji odlišnost našeho chápání. Nebyli jsme se schopni shodnout a proto jsme se dohodli na jeho rychlém a myslím i normálním odchodu. Pro mě to bylo těžké rozhodnutí, protože Ondřej té práci věnoval neskutečné množství energie, žil jí, ale nechtěl jsem ho držet za ruku z důvodu, že jsem nemohl důvěřovat některým jeho reflexům.
Vy z Vltava-Labe-Press odcházíte, podobně jako předtím třeba z Aktuálně.cz, v relativně krátké době poté, co jste nastartoval velké změny, rozjel nový projekt. Co říkáte názoru, který jsem slyšel už od řady lidí v oboru, že jste dobrý „rozjížděč“ projektů, ale už vás nelákají fáze, když vše už funguje a běží v denním provozu?
Zčásti je to pravda, zčásti ne. Není sporu, že charakterově jsem více developer, než člověk pro udržování systému. V Mafře, v iDNES jsem pracoval osm let. V Hospodářských novinách jsem se za víc než čtyři roky dostal od fáze relaunche až ke stabilizaci titulu. Od mého odchodu noviny udělaly řadu změn, ale pozičně a trendově se vyvíjejí směrem, který jsme tehdy v redakci nastavili. Aktuálně.cz je speciální záležitost - tam jsem se s lidmi z Centrum.cz dohodl, že pomohu mediální projekt vystavět, byl to krok spíše experimentální. Jednak jsem chtěl získat zkušenosti na internetu, jednak zkusit, zda dokážeme vybudovat věc, které jsem stoprocentně věřil, že bude fungovat i vydělávat peníze, čemuž skoro nikdo na trhu nevěřil. Z Vltava-Labe-Press určitě odcházím dřív, než jsem si představoval, ale okolnosti se natolik změnily, že jsem uznal - základy jsou postaveny, ano, bylo by potřeba stavět první patro, ale to by muselo být za jiných podmínek. Žádná roztržka za tím ale není, jen neshoda v tom, jak v některých věcech postupovat.
Zmíněný předseda představenstva Miroslav Pavel přišel do Vltava-Labe-Press v červnu přímo z Economie, kterou spoluzakládal a kde poslední dobou zasedal v dozorčí radě. Značí to, že Vltava-Labe-Press se bude ucházet o koupi vydavatelství Economia?
Protože jsou to záležitosti posledních týdnů, ani bych do těchto debat nebyl vtažený. Vltava-Labe-Press byla zmíněna některými médii v tom smyslu, že zájem o Economii má. Z logiky věci: trh se vyvíjí a bude vyvíjet cestou konsolidace, tedy ti menší - a menší je třeba Economia - budou koupeni či začnou strategicky spolupracovat s těmi většími. Pokud na jedné straně Mafra udělala kroky, které posilují její pozici na trhu - akvizici bezplatného Metra, předtím i na poli multimédií -, a vedle toho posiluje i Ringier, například koupí Aha!, pak také pro Vltava-Labe-Press, pokud chce hrát roli jednoho z top vydavatelství na trhu, by mělo být zájmem získat větší tržní podíl. Jestli toho dosáhne koupí Economie, strategickou spoluprací s novým majitelem nebo akvizicí něčeho jiného, nevím. Logický krok by byl něco takového udělat.
Mluvíte-li o seskupování do větších celků, myslíte, že je to pro trh s denním tiskem zdravé?
Je to zdravé pro ty konsolidující, určitě se jim lépe podniká… Obecně pro trh je zdravá spíš různorodost než unifikace, nicméně tady o unifikaci nemluvíme, dál tu zůstávají vzájemně si konkurující vydavatelství.
