Pondělí 2. srpna 2021, svátek má Gustav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Odpovědnost za Wirecard má podle poslanců i německý ministr financí Scholz

Ekonomika

  19:17
Berlín - Politickou odpovědnost za pád německé finanční společnosti Wirecard nese především německý sociálnědemokratický ministr financí Olaf Scholz. Shodují se na tom poslanci vládní konzervativní unie CDU/CSU a také opoziční Alternativy pro Německo (AfD) či liberální FDP z parlamentního vyšetřovacího výboru.
ilustrační snímek

ilustrační snímek foto: Reuters

Ten předal závěrečnou zprávu předsedovi Spolkového sněmu Wolfgangu Schäublemu. Scholze, který je v nadcházejících zářijových volbách kandidátem na kancléře, sociální demokracie (SPD) hájí. Scholz už dříve před výborem odpovědnost odmítl. Wirecard loni v červnu vyhlásila insolvenci, když se ukázalo, že jí chybí zhruba 1,9 miliardy eur (48,5 miliardy Kč), které vykazovala v účetnictví.

„Politickou odpovědnost nese Scholz,“ řekl šéf konzervativních poslanců ve výboru Matthias Hauer. Stopy pochybení vedou podle něj k úřadu pro finanční dozor (BaFin), který spadá pod Scholzovo ministerstvo financí. Na dotaz novinářů, zda bude unie požadovat Scholzovu rezignaci, Hauer odpověděl, že ministr by měl přinejmenším propustit svého tajemníka Jörga Kukiese, neboť za BaFin odpovídá.

Kay Gottschalk z AfD, která je označována jako populistická až krajně pravicová strana, zprávu jako předseda výboru Schäublemu předal. AfD ve vlastním stanovisku ke zprávě podle informací agentury Reuters uvádí, že Scholz musí vyvodit z pochybení důsledky. „Doporučujeme spolkové kancléřce Angele Merkelové, aby spolkovému prezidentovi Franku-Walteru Steinmeierovi navrhla Scholzovo uvolnění z funkce,“ citoval Reuters požadavek AfD.

Scholzovu odpovědnost v kauze vidí i liberální poslanec Florian Toncar, podle kterého celkové hospodářské škody dosahují asi 30 miliard eur (766 miliard Kč). „Je politováníhodné, že nikdo z vlády nepřevzal osobní odpovědnost,“ řekl. Dodal, že dosavadní prohlášení vládních členů považuje za vlažnou formu sebekritiky, protože bylo možné jednat mnohem dříve, než kolaps Wirecardu nastal.

Scholz opakovaně vinu za skandál odmítá. V dubnu, kdy před sněmovním výborem vypovídal, řekl, že odpovědnost nenese on ani německá vláda. Odmítl rovněž obvinění, že BaFin a ministerstvo financí držely nad Wirecardem ochrannou ruku. To, že se společnosti dařilo tajit skutečné finanční poměry, ministr připsal pečlivě organizovaným podvodům a také tomu, že státní kontrolní úřady nebyly tehdy na rozkrytí podvodů dostatečně vybaveny.

Konzervativní poslanec Fritz Güntzler poukázal také na pochybení auditorů společnosti EY, kteří účetnictví zkrachovalé firmy kontrolovali. „Na červenou se projelo mnoho semaforů,“ řekl.

Důraz na pochybení auditorů klade i SPD. Šéf sociálních demokratů ve výboru Jens Zimmermann řekl, že hospodářský audit rozsáhle selhal. „Bilanční podvod měla a musela společnost EY zjistit,“ dodala jeho kolegyně Cansel Kiziltepeová.

Jeden z bývalých auditorů EY se ještě u soudu snažil zabránit tomu, aby vyšetřovací výbor závěrečnou zprávu zveřejnil. Soud ale takovou žádost odmítl s tím, že by zákaz nepomohl v objasňování krachu firmy. Spolkový sněm je vedle vlády, úřadů a soudů další institucí, která se nezávisle vyšetřování věnuje.

Závěrečná zpráva, o které bude v pátek jednat plénum Spolkového sněmu, má přes 4500 stránek. Žádné společné doporučení ale neobsahuje, protože podle listu Süddeutsche Zeitung mají strany ve světle blížících se zářijových parlamentních voleb vlastní priority.

Společnost Wirecard vznikla v roce 1999 a zaměřila se na zpracovávání plateb a na finanční služby. V Německu byla považována za nadějného hráče na rychle rostoucím trhu finančních služeb, dávána za vzor domácího úspěchu a označována za hvězdu německého technologického sektoru. Pád firmy zasáhl i klienty v České republice.

Německé úřady čelily kritice za to, že ignorovaly varovné signály, které se objevily už pět let před skandálem. Německá vláda později na Scholzův podnět schválila změny finančních a účetních pravidel a rozšíření pravomocí úřadu BaFin. Opozice však označuje kroky vlády za nedostatečné.

Autor: