Paroubek napadl Klause

 „Díky tomu by totiž lidé při výkupech domů zasažených povodněmi nedostali adekvátní kompenzace, které umožňuje až nový zákon,“ prohlásil Paroubek s tím, že sněmovna veto hlavy státu přehlasuje ještě do voleb tak, aby zákon o vyvlastnění začal platit prvního července tohoto roku.

Bez nové úpravy vyvlastňování by se výkupy pozemků ve veřejném zájmu dělaly podle starého zákona za tabulkové ceny, zdůraznil premiér. A tabulkové ceny se podle Paroubka tržní hodnotě rozhodně neblíží.

Prezident zatím na Paroubkovu kritiku reagovat nechtěl. Podle svého mluvčího Petra Hájka ale trvá na tom, že zmiňovaný zákon je v rozporu s Listinou základních práv a svobod.

Podle Listiny je totiž vyvlastnění možné pouze ve veřejném zájmu, a to za náhradu a na základě zákona. Jenomže zákon nijak blíže nespecifikuje právní pojem „veřejný zájem“, zdůraznil Klaus, podle kterého je tak zákon „snadno zneužitelný“. Ke kritice prezidenta za jeho postoj k vyvlastňování se připojil také ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Stávající nemovitosti by podle nového zákona mohly být od občanů odkoupeny za tržní cenu v místě obvyklou, aniž by se do ní promítla skutečnost, že jde o záplavové území, tvrdí Martínek.

Nově by tato úprava také podle resortu pro místní rozvoj umožnila, aby lidé získali „dům za dům nebo stodolu za stodolu, nikoli jen peněžitou náhradu, což je pro ně výhodnější“. Další novinkou je to, že zákon řeší i situaci, kdy majiteli v souvislosti s vyvlastněním vzniknou další výdaje, doplnila Martínkova mluvčí Radka Burketová. Ty by jim podle ní mohly být totiž také proplaceny.

Zákon o vyvlastňování přijali poslanci letos v březnu i s připomínkami a doplněním Senátu. Netýká se ovšem pouze povodní. Novela má umožnit ve veřejném zájmu vyvlastnění pozemků nebo staveb za patřičnou náhradu, aby se mohla urychlit výstavba silnic či dálnic.