Akcelerátorem rychlým změn, které podnikla vláda v posledních dvou letech v zájmu zajištění nových dodávek plynu a ropy byla podle premiéra agrese Ruska na Ukrajině. Stejně tak kroků, které uspíšily výstavbu obnovitelných zdrojů energií
„Bezpečnost a stabilitu energetiky lze dosáhnout diverzifikací zdrojů, cest a také dodavatelů,“ řekl Fiala na Národní konferenci, kterou pod názvem Efektivní energetika zorganizoval think-tank e-Stat pod záštitou místopředsedy Senátu Parlamentu ČR Jiřího Oberfalzera.
„Základem naší energetiky bude jaderná energie v kombinaci s obnovitelnými zdroji. Kolem roku 2050 by nám jádro mělo zajistit polovinu elektřiny,“ uvedl premiér. Potvrdil, že vláda zvažuje výstavbu čtyř jaderných bloků, přičemž momentálně pokračuje tendr na dostavbu elektrárny v Dukovanech, kde je v plánu jeden blok. Jak dodal, Česko se může v budoucnu stát také centrem nových jaderných technologií, konkrétně by mělo jít o malé jaderné moduly. Stát by se podle Fialy měl podílet na jejich vývoji a profitovat z nich.
Přístup k jaderné energetice se v Evropě mění. Premiér zmínil existenci tzv. Jaderné aliance, v níž je čtrnáct evropských států včetně Česka.
Ruský plyn v minulosti tvořil téměř 97 procent dodávek do Česka. Stát je začal omezovat po vypuknutí konfliktu na Ukrajině, po většinu loňského roku tak z Ruska nečerpal žádný plyn.
Od loňského října však do země začal ruský plyn přes Slovensko opět proudit. Podle statistik ministerstva průmyslu a obchodu měl ruský plyn od ledna do konce listopadu podíl na tuzemských dodávkách téměř čtyři procenta.
Výrazně vyšší podíl mají stále dodávky ruské ropy. V loňském prvním pololetí činil podíl ropy dovezené prostřednictvím ruského ropovodu Družba kolem 65 procent, uvádí statistiky.
Místopředseda Sněmovny a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček vyzval v souvislosti s lepší energetickou bezpečností země do budoucna k usnadnění staveb nových obnovitelných zdrojů energie. Ty by podle něj mohly nahradit nynější uhelné elektrárny. Havlíček se domnívá, že provozovatelé uhelných elektráren by mohli ukončit jejich provoz již v letech 2026 nebo 2027. Náhrada za tyto zdroje přitom v té době ještě nebude.
Česko podle Havlíčka potřebuje také rychle investovat do výstavby plynových elektráren, které budou zároveň vyrábět i teplo. Upozorňuje, že budování těchto zdrojů se může po roce 2030 zkomplikovat. Pravidla EU zvýhodňující investice do plynových zdrojů jsou schválena jen do tohoto roku.
Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer se domnívá, že hlavní úlohou České republiky ve vztahu k energetické transformaci je nastavit legislativu tak, aby přednostně zajistila levnou a dostupnou energii pro občany a průmysl.
„Nesmíme se vydat směrem jako Německo, které postupně uspává své jaderné elektrárny a snaží se uspokojit poptávkou výrobu elektrické energie pomocí obnovitelných zdrojů, které jsou nespolehlivé,“ uvedl. Podle něj Česko musí zajistit, aby Green Deal nezpůsobil zhoršení energetické bezpečnosti v republice a také, aby se energie nestaly kvůli tomu nedostatkové a nespolehlivé.
Podle Zdenka Zajíčka, prezidenta Hospodářské komory ČR je otázka dostupnosti energií a jejich cena pro český průmysl klíčová a to kvůli tomu, aby firmy obstály v evropské a světové konkurenci.
„Potřebujeme energeticky suverénní, silnou a prosperující republiku. Jedině ve stabilním a předvídatelném prostředí máme šanci zůstat atraktivním státem uprostřed Evropy,“ řekl. Zajíček také upozornil na nutnost budování nových paroplynových elektráren. Varoval, že jejich výstavba, a stejně tak modernizace infratruktury nějaký čas potrvá.
Význam jádra pro tuzemskou energetiku zdůraznil i generální ředitel energetické skupiny ČEZ Beneš. Upozornil, že spotřeba elektřiny bude v Česku i v Evropě postupně růst, a proto je nutné zajistit nové zdroje. Jejich výstavba navíc bude o to nutnější vzhledem k odklonu od uhlí.
Podle šéfa ČEZ bude z dlouhodobého hlediska hlavním smysluplným zdrojem energie kombinace jádra a obnovitelných zdrojů. Kvůli tomu je nutné do roku 2050 v Česku postavit až čtyři nové jaderné bloky, dalších sedm až deset modulárních reaktorů a navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie. Celkové investice do tohoto roku mohou podle Beneše dosahovat až čtyř bilionů korun.
