Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Právo

Důvěra veřejnosti v justici je o tom, jak umí svoji práci prezentovat. Což neumí, říká Luboš Dörfl

Předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Luboš Dörfl. foto: Iveta Lhotská, MAFRA

PRAHA - „Zvažoval jsem řadu věcí, které jsem si musel vyřešit než jsem přihlášku podal,” říká vítěz výběrového řízení na předsedu pražského Vrchního soudu Luboš Dörfl.
  7:00

Pomalá justice způsobí, že lid vezme spravedlnost do svých rukou, říká soudce Cepl ml.

LN: Vyhrál jste výběrové řízení na předsedu Vrchního soudu v Praze, vaši nominaci podpořila vláda a nyní očekáváte jmenování prezidentem republiky. Měl jste jen jednoho protikandidáta, místopředsedu VS Jana Sváčka. Překvapilo Vás, že jste byli jenom dva, kdo jste se o funkci přihlásili?
Ano, překvapilo, ale do výběrového řízení na předsedu Vrchního soudu v Olomouci se přihlásil jen jeden kandidát. Tak to jsme dopadli ještě dobře (smích).

LN: Čím to je, že se na tyto funkce hlásí tak málo lidí?
Mám pocit, že o tom, kdo se přihlásí do výběrového řízení se zpravidla před výběrovým řízením nějak obecně mluví. Když se v Olomouci přihlásí jen jeden kandidát, tak je to obecně konsensuální záležitost. Když se ostatní soudci dozvědí, kdo se do konkurzu přihlásí, a jsou s tím spokojeni, tak nemají motivaci se do výběrového řízení hlásit. Naopak, když se někdy rozkřikne zpráva, že se hodlá přihlásit osoba, která je konfliktní či nepopulární, tak se může mezi soudci zrodit další kandidáti. Dobře to lze vypozorovat zde v severočeské justici, kdy do druhého kola o post předsedy krajského soudu šlo devět kandidátů, protože motivace postavit se na obranu svého soudu proti nezvaným, nepopulárním či nedůvěryhodným nadřízeným, byla veliká.

Nevím, na kolik se rozkřikla informace, že se přihlásím já nebo kolega Sváček, ale pokud se rozkřikla, tak si dovedu představit, že se ostatní soudci nějakým způsobem ujednotili v tom, že jeden z nás je pro ně přijatelný.

LN: Přemýšlel jste o tom dlouho, nebo šlo o impulzivní rozhodnutí?
Dlouho. Zvažoval jsem řadu věcí, které jsem si musel vyřešit než jsem přihlášku podal. Řešil jsem například svou rodinnou situaci i vývoj na zdejším soudu, nakolik je čas zralý na to, abych mohl s klidným svědomím odejít. To byla taková nejzásadnější překážka. Díky práci kolegů z vedení našeho krajského soudu jsem došel k přesvědčení, že je zde několik lidí, kteří jsou schopni žezlo převzít.

LN: O kom konkrétně mluvíte?
O svých místopředsedech. Na druhou stranu si dovedu představit, že i někdo z předsedů okresních soudů by mohl mít chuť to zkusit.

Bývalý předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Luboš Dörfl, nyní předseda...

LN: Vláda schválila novelu zákona o soudech a soudcích, kde je mimo jiné upravena problematika opakovaných mandátů tak, že je vyloučena u téhož soudu. Myslíte si, že je to krok správným směrem? Má to totiž různé konsekvence, třeba i šéf ústavně právního výboru Marek Benda upozorňoval na to, že to bude problém na malých soudech...
Při přípravě novely proběhly různé kulaté stoly, kde se toto téma hojně diskutovalo. Názory nejsou jednotné, například Soudcovská unie podporuje záměr, aby k opakování mandátů vůbec nedocházelo. Zákaz opakování mandátu předsedů okresních soudů považuji osobně za velmi přísný, protože řídit soud vyžaduje celou řadu nových dovedností, a to jak ekonomických, tak manažerských na Justiční akademii na to máme kurzy, které trvají třeba dva roky, kde se předsedové učí právě tyto manažerské dovednosti. Po třech letech tak už alespoň vědí, o čem práce předsedy je, a běžně po pěti letech už mohou vidět první ovoce své práce, po sedmi letech už končí a nemohou opakovat. Nedává mi smysl, proč by se předseda nemohl pokusit svůj mandát obhájit, pokud vedl soud dobře. Jeho práce se přeci může před komisí zhodnotit a přesně posoudit. Myslím si, že nález ÚS je ve vztahu k současné praxi jmenování funkcionářů zastaralý, protože tehdy neexistovala taková výběrová řízení jako dnes.

LN: Když jsme u vás v regionu, tak nemohu nezmínit JUDr. Kureše (předsedu okresního soudu v Litoměřicích), který vyhrál výběrové řízení na předsedu Okresního soudu v Děčíně, ale jmenován jím nebyl, protože tam byl předsedou před sedmi lety Soud tak bude řídit soudkyně, která ve výběrovém řízení skončila na druhém místě.
Myslím, že v tomto případě to byla ze strany ministerstva spravedlnosti přílišná opatrnost, kdy chtějí již v současné praxi uvádět do života principy novely zákona o soudech a soudcích, kterou sami navrhují. To ovlivnilo i rozhodování ve vztahu k JUDr. Kurešovi. Tím ale nechci nijak snižovat autoritu druhé kandidátky, kterou považuji za osobu naprosto způsobilou soud řídit.

LN: Vedení soudů i samotní soudci se často střetávají v názorech na to, nakolik a zda vůbec mají být soudci mediálně výrazní - vysvětlovat svá rozhodnutí či jinak komunikovat s novináři. Co je podle Vás optimální varianta?
Názory na to, nakolik je etické odůvodňovat rozhodnutí v médiích, se v posledních dvaceti letech různě vyvíjely na oba směry. Problém je ale, že ne každý soudce umí mediálně vystupovat a ne každá dobrá vůle, jak věci mediálně komentovat skutečně dobře dopadne. Proto vznikl institut tiskového mluvčího, kterému soudce předá nějakou informaci a on jí bude prezentovat dále. Osobně bych velmi doporučoval velkou střídmost v přímé komunikaci soudci s médii. Myslím si, že to může být do určité míry i úkol vedení soudu, aby vysvětloval nějaké otázky ohledně rozhodnutí. Lepší než když soudce vysvětluje své rozhodnutí je, když vysvětluje jak fungují třeba různé instituty práva. Tak by třeba určité profláknuté kauzy uměla veřejnost lépe vstřebat, protože by pochopila, že soudce řešil nějaké dilema a k nějakému výkladu se nakonec musel přiklonit.

LN: Když si vezmeme soudce na Krajském soudu v Ústí nad Labem. Kolik z nich by bylo ochotno se vyjadřovat v médiích?
Soudci jsou už velmi obezřetní v přístupu k médiím, takže když mohou, tak využijí možnosti tiskového mluvčího. Jsou tu i tací, kteří jsou schopni a ochotni se k nějakému procesnímu postupu vyjádřit, my jim v tom rozhodně nebráníme.

LN: Nicméně to má pak vliv na to, veřejnost justici vnímá a zda v ní má vůbec důvěru...
V dnešní postfaktické době důvěra v soudy hodně vyplývá právě z toho, co se veřejnost dozví z médií, osobní zkušenost se soudem zas tolik lidí nemá, takže jde o zkušenost zprostředkovanou. Důvěra veřejnosti v justici je v dnešní době právě o tom, jak umí justice svoji práci prezentovat. A podle mého názoru jí moc prezentovat neumí. Důvěra v justici se bude zvyšovat v situaci, kdy se nám bude dařit lépe komunikovat o tom, proč soudy rozhodují, tak jak rozhodují.

Může s důvěrou v justici něco udělat konkrétní člověk? Třeba právě předseda soudu?
Domnívám, že může. Prvním předpokladem je dobrá komunikace s médii. Dlouhodobá strategie Krajského soudu v Ústí nad Labem bylo, začít lidem vysvětlovat proč tady případy trvají tak dlouho a co děláme proto, aby trvaly kratší dobu. Myslím, že se nám do značné míry podařilo obhájit, že děláme všechno proto, aby se situace zlepšila. Když se pak situace začala skutečně zlepšovat, tak nám to veřejnost i uvěřila. Myslím, že se nám podařilo popularizovat a vysvětlovat složitost práci soudců, kteří jsou zavaleni případy i práci vedení, které se snaží sehnat potřebný počet soudců, vyškolit nové adepty, získat personál a podobně. Nemusí se mnou ale všichni souhlasit, protože takovou povinnost předsedy soudu v zákoně o soudech a soudcích rozhodně nenajdete.

LN: Odvíjí se důvěra veřejnosti v justici i od osoby ministra spravedlnosti?
Osoba ministra spravedlnosti je v justici vůbec mediálně nejaktivnější. Nakonec je to on, kdo podává návrhy na jmenování předsedů soudů, kteří budou justici dál reprezentovat. Role ministra je tak ve vztahu k důvěře veřejnosti skutečně velká.

Sváček prohrál boj o křeslo šéfa pražského Vrchního soudu. Do jeho čela usedne Dörfl

LN: Jak se Vám dívalo na demonstrace, které byly mimo jiné vedeny proti stávající ministryni spravedlnosti Marii Benešové?Paní ministryně Benešová neměla v justici za svého původního působení žádnou špatnou pověst, působila jako někdo, kdo umí se soudy komunikovat a naslouchá různým podnětům. Když jsme s kolegy v justici zachytili zprávu, že ministryní bude opět Marie Benešová, tak emoce rozhodně nebyly negativní. Důvod, proč byla veřejnost pobouřena vycházela z velké politické neobratností, kde se kvůli načasování výměny ministrů, tato výměna jevila jako účelová. Dokážu tak pochopit demonstrace, které vnímám jako nátlak veřejnosti na to, aby se v politice věci neděly vůči soudům účelově a toho je třeba si i vážit. Postoj veřejnosti, která nedovolí politikům nepřijatelný tlak na výkon nezávislého soudnictví totiž působí jako výborná prevence. Nemyslím si ale, že by justice jako celek cítila nějakou potřebu se k pochybnostem o osobě Marie Benešové připojit.

LN: Když jste se hlásil na předsedu Krajského soud v Ústí nad Labem věděl jste, že Vás čeká velmi tvrdý oříšek - severočeská justice byla vnímaná jako nejpomalejší, nejvíce zatížená a měla největší personální problémy. Vám se ji podařilo revitalizovat a ve všech těchto aspektech posunout dopředu. Co bylo tajemství úspěchu?
Velký úkol se plní důslednou prací na malých krocích.. Když jsem se na výběrové řízení připravoval, seznamoval jsem se se všemi možnými daty, které byly přístupné, hovořil jsem se soudcovskou radou, tehdejším předsedou, abych si udělal obrázek o zdejší situaci. V podmínkách Okresního soudu v Nymburce, kde jsem začínal, byly poměry také neutěšené - masivně odcházeli soudci a bylo tam velké množství případů. Situace, která panovala na Krajském soudě v Ústí nad Labem mi tedy nebyla ze zkušenosti neznámá. Měl jsem pocit, že budu vědět, jak na to, pokud na to ovšem nezůstanu sám. Pro svůj plán jsem potřeboval získat lidi odtud ze severu, to bylo klíčem k úspěchu, protože oni mé plány rozvinuli ještě lépe, než bych to dokázal já sám.

LN: Co se ovšem nepodařilo dotáhnout úplně do konce, je nový justiční areál, který by měl být otevřen v roce 2024. Co tak trvalo?
První, co mě tady čekalo po příchodu byly rozložené plány nové budovy. Hned prvním problémem, se kterým jsme se setkali byly finance. Pořád jsme museli zdůvodňovat proč by areál měl stát tolik, kolik má stát. Stále jsme hledali další a další opatření, které by vedly ke snížení rozpočtu. Záměr jsme v letech 2015 - 2016 museli dopracovat tak, aby vláda byla ochotná nám dát finanční garanci. Pak jsme museli plány aktualizovat podle současných potřeb, které jsou vyšší než v době, kdy se plánovat začínalo, protože přibývá soudců i agendy. Celý tento rok probíhají práce vedoucí do finalizaci projektu pro zadání veřejné zakázky pro výstavbu.

LN: Měl jste z tohoto úkolu obavy, když jste věděl, jaké všechny konsekvence provázela výstavba pražského justičního areálu Na Míčánkách?
Samozřejmě jsem je měl. Byla to také jedna z otázek u výběrového řízení na předsedu Krajského soudu v Ústí nad Labem, kde jsem přislíbil, že budu stavět pokud se mi nepodaří ministra spravedlnosti přesvědčit, aby stavělo ministerstvo. Považuji za jeden ze svých velkých diplomatických úspěchů, že jsem tehdy přesvědčil ministra Roberta Pelikána, aby stavby velkých justičních budov vzalo na sebe ministerstvo.

Příští rok se spustí výběrové řízení na zhotovitele stavby. Stavět by se mělo začít asi v roce 2021. Hotovo bude za dva roky. V areálu bude sídlit okresní soud, okresní státní zastupitelství, krajský soud, krajský soud, krajské státní zastupitelství, probační a mediační služba a dokonce i ÚZSVM, celkem tam bude sedět 850 lidí. Současná sídla zůstanou státu, který je nabídne ostatním podřízeným složkám.

Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!
Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!

Hledáte udržitelnou a kvalitní hygienickou péči pro sebe i vaše miminko? Už dál nemusíte. Zapojte se do testování a vyzkoušejte produkty ECO by...