Zaměstnavatel nesmí započíst pohledávku na náhradu škody vůči nároku na mzdu, rozhodl soud

Privilegovanost státních zaměstnanců. Nejvyšší soud rozhodl, že nemusí hradit škodu vzniklou pochybením

Do povědomí odborné, ale i laické veřejnosti se dostalo, že taktéž v pracovněprávních vztazích může dluh zaniknout započtením. Jde o případy včetně započtení pohledávky zaměstnance na mzdu, které se s ohledem na subsidiaritu občanského zákoníku zakotvenou v zákoníku práce řídí civilním kodexem. Přetrvávala nejistota ohledně práva na náhradu škody.

Obecně platí, že jsou-li dodrženy podmínky pro provedení zápočtu – tedy pokud si strany dluží vzájemné plnění stejného druhu (typicky půjde o finanční částku), vzniklo právo požadovat úhradu vlastní pohledávky a plnit vlastní dluh, lze učinit bez dalšího kompenzační námitku a tím přivodit zrušení pohledávek v rozsahu, v němž se vzájemně kryjí.

Rozdílné pohledy

V pracovněprávních vztazích tak mohou provedením jednostranného zápočtu zaniknout jak dluhy zaměstnance, tak i zaměstnavatele. V dosavadní praxi také s ohledem na konstantní judikaturu nebylo pochyb ani o tom, že je možné přistoupit k zápočtu v případě, kdy jedna ze vzájemných pohledávek nemá svůj původ v pracovněprávních vztazích.

K zápočtu je možné přistoupit i tehdy, kdy jedna ze vzájemných pohledávek je právem zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu. Započtení lze v takovém případě provést s ohledem na zákonné limity a při jejich dodržení.

Při započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu tak nesmí dojít k překročení rozsahu připuštěného občanským soudním řádem, a nesmí se proto týkat základní nepostižitelné částky a jedné třetiny zbytku čisté mzdy.

Diametrálně odlišná je ovšem situace tehdy, jedná-li se o pohledávku zaměstnavatele na náhradu škody vůči zaměstnanci. V této otázce dosud panovaly spory, mnozí zaměstnavatelé se domnívali, že stejný režim přípustnosti započtení se uplatní i tehdy, když jim zaměstnanec způsobil při plnění pracovních úkolů škodu zaviněnou porušením svých povinností.

K odstranění této právní nejistoty zásadním způsobem přispěl aktuální rozsudek Nejvyššího soudu (NS). Soud vyslovil kategorický závěr, že jednostranné započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody ze strany zaměstnavatele vůči pohledávce zaměstnance na mzdu je zakázáno.

Dle názoru Nejvyššího soudu nelze takový zápočet provést ani v situaci, kdy jsou splněny všechny zákonné předpoklady odpovědnosti zaměstnance za škodu, dokonce ani tehdy, kdy zaměstnanec svou odpovědnost za škodu uznal a zavázal se k její náhradě formou písemné dohody o způsobu náhrady škody.

Existence škody, její vyčíslení, projednání, tedy nespornost odpovědnosti zaměstnance za způsobenou škodu, dokonce ani její uznání ze strany zaměstnance neumožňují zaměstnavateli provést srážku ze mzdy, resp. zápočet této své pohledávky vůči mzdě zaměstnance.

Dohoda o srážkách ze mzdy

Jediným právní úpravou připuštěným postupem, který dovoluje zaměstnavateli započíst svou pohledávku na náhradu škody způsobené zaviněně zaměstnancem proti pohledávce takového zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu, je dle rozhodnutí Nejvyššího soudu výhradně dohoda o srážkách ze mzdy.

Takováto dohoda o srážkách ze mzdy musí být uzavřena mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, a to za podmínek stanovených občanským zákoníkem, konkrétně jeho ustanovení v paragrafu 2045.

Pro svou platnost sice tato dohoda o srážkách ze mzdy nevyžaduje písemnou formu, nicméně z hlediska právní jistoty obou jejích smluvních stran lze její vyhotovení v písemné podobě jen doporučit.

Jak bylo uvedeno shora, nemůže funkci této dohody plnit ani dohoda o způsobu náhrady škody uzavíraná dle ustanovení paragrafu 263 zákoníku práce, pokud současně neobsahuje všechny podstatné náležitosti dohody o srážkách ze mzdy.

Ani zaměstnavatel, vůči kterému zaměstnanec svůj dluh z odpovědnosti za škodu beze zbytku uznal, a dokonce s ním sjednal dohodu o způsobu její náhrady, není oprávněn provést jednostranné započtení této své pohledávky proti pohledávce zaměstnance na výplatu mzdy.

Bez dohody o srážkách ze mzdy by takový postup, byť provedený srážkou v rozsahu zákonných limitů, byl nepřípustný.

Autorka je advokátkou a partnerkou v advokátní kanceláři HSP & Partners. Text je placenou inzercí.