Řada evropských zemí potýkajících se s vysokými rozpočtovými deficity totiž musela přistoupit ke zvýšení spotřebních daní nebo daně z přidané hodnoty.
Jedinou zemí v okolí, kde lze nákupem pohonných hmot výrazněji ušetřit, zůstalo Polsko. Běžné ceny benzinu i nafty u tamních pump jsou o téměř čtyři koruny za litr nižší než v Česku. Naopak rozdíl v ceně nafty na Slovensku a v Rakousku oproti české úrovni se scvrkl na málo atraktivních 90 haléřů.
INFOGRAFIKA: Ceny v Evropě |
Čerpadláři u západních hranic se naopak mohou těšit na obnovení zájmu německých zákazníků. Benzin je tam totiž v přepočtu o čtyři koruny na litr dražší. Také Slováci již za benzin platí v průměru víc než Češi, a sice o 1,20 koruny.
Ceny pohonných hmot do loňského května táhla vzhůru zdražující ropa na světovém trhu. Jakmile se její cena stabilizovala na hodnotách okolo 110 dolarů za barel, objevil se druhý problém – oslabování kurzu eura a koruny vůči americkému dolaru.
INFOGRAFIKA: |
Podle statistik provozovatele tankovacích karet CCS se o víkendu vyšplhaly průměrné ceny nafty v Česku na 36,70 koruny za litr, benzin Natural 95 vyšel na 36 korun. Do konce tohoto týdne by ceny dále růst neměly, naopak se mírně sníží.
„Koruna začala v posledních dnech vůči dolaru posilovat. Výsledkem by měl být pokles cen pohonných hmot u čerpacích stanic v řádu desetihaléřů,“ uvedl analytik firmy Colosseum Petr Čermák.
V dlouhodobějším horizontu je další nárůst cen ropy zřejmě nevyhnutelný. A platí to i v případě, že se konflikt mezi Západem a íránským režimem vyřeší mírovou cestou. „Více jak 65 procent nalezišť ropy z poloviny minulého století je za svým vrcholem a těžba zde bude klesat,“ připomněl expert České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula.
