Analytici pokles průměrné mzdy po zohlednění inflace očekávali, a to zejména kvůli dopadům šíření koronaviru i poměrně vysokému růstu spotřebitelských cen. Naposledy reálně mzdy klesly na konci roku 2013. Obecně navíc platí, že dvě třetiny zaměstnanců v ČR na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Lidí bez práce bylo v srpnu nejvíc za poslední tři roky. Největší zájem je o pozice dělníků či kuchařů |
„Mzdový vývoj byl vysoce diferencovaný, stejně jako vývoj počtu zaměstnanců, a závisel především na síle, s jakou dopadla na jednotlivá odvětví protiinfekční opatření,“ uvedl ČSÚ. Nejvýraznější propad byl v ubytování, stravování a pohostinství, kde se mzdy snížily o 11,8 procenta.
Druhý nejhorší pokles mezd, o 5,7 procenta, byl v činnostech v oblasti nemovitostí. Ve zpracovatelském průmyslu, kde pracuje téměř 1,1 milionu zaměstnanců, klesla průměrná mzda o 4,9 procenta na 32 707 korun.
„Naopak ve zdravotní a sociální péči a ve vzdělávání mzdy vzrostly v průměru o 5,5 procenta,“ podotkl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
Medián mezd, tedy střední hodnota mezd, ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o 0,2 procenta na 29 123 korun. U mužů dosáhl 31 450 Kč a u žen 26 489 Kč. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší. Osmdesát procent zaměstnanců tak pobíralo podle ČSÚ mzdu mezi 14 659 Kč a 56 263 Kč.
Proti předchozímu čtvrtletí činil pokles průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí po očištění od sezonních vlivů 3,1 procenta.
