"Země podle všeho potřebuje na určitou omezenou dobu zvláštní systém," řekl Belka. "Nevolám po vytlačení Řecka z eurozóny, dalo by se ale uvažovat o zavedení platebního nástroje pro použití uvnitř země, zejména ve veřejném sektoru,"dodal.
Mzdy by se v Řecku v takovém systému vyplácely v nové měně, jejíž kurz by byl nižší než kurz eura, zatímco bankovní úspory Řeků by mohly zůstat v eurech, aby neztratily na hodnotě. Takováto "skrytá devalvace" by pro cizinu zlevnila řecké zboží a služby a zvýšila jejich konkurenceschopnost, uvedl Belka.
K TÉMATU |
Další oběti ze strany Řeků
"Řekové budou muset podstoupit další oběti, takto se to ale bude dít civilizovaným způsobem. Jejich turistický sektor a další služby musí být cenově přitažlivější. Řecko musí začít znovu," řekl šéf Polské národní banky.
Za "beznadějnou" označil Belka evropskou strategii požadovat po Řecku neustálé drastické snižování mezd a cen, které má zvýšit konkurenceschopnost. Stejně bezvýchodné je podle něj podporovat zemi stále novými úvěry.
Řecko se v roce 2010 propadlo do těžké dluhové krize a stalo se první zemí eurozóny, která dostala mezinárodní finanční pomoc. Po poskytnutí 110 miliard eur letos Atény s eurozónou a Mezinárodním měnovým fondem sjednaly druhý záchranný úvěr v objemu 130 miliard eur. Výměnou za pomoc musí Řecko plnit tvrdé podmínky ve snižování rozpočtového deficitu, kvůli neustále padající ekonomice se mu to však nedaří, a země tak stále utrácí podstatně více, než si vydělá.
