Salzmann jako absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze pracoval před listopadovou revolucí ve Státní bance československé, podílel se na přípravě bankovní reformy.
Na začátku devadesátých let zahájil úspěšnou kariéru na postu generálního ředitele Komerční banky, ve volbách v roce 1996 se stal členem Senátu, kde ve významných funkcích působil až do roku 2000. Richard Salzmann patřil mezi nejvýraznější osobnosti české bankovní sféry první poloviny 90. let.
Richard Salzmann a Václav Klaus před zahájením semináře k 17. listopadu.
Narodil se v roce 1929 v Plzni. V padesátých letech pracoval v karlovarské pobočce státní banky. Během politického uvolnění v druhé polovině šedesátých let začal pracovat v centrále SBČS – v roce 1968 dokonce povýšil na tajemníka reformního týmu, který usiloval o rozdělení na centrální a komerční banku. Bankovní zkušenosti a své liberální zaměření zúročil hned po Sametové revoluci, kdy v roce 1990 vznikla vyčleněním obchodní činnosti z bývalé SBČS Komerční banka. Rok poté se Salzmann stal jejím generálním ředitelem.
To mu společně se vstupem do ODS otevřelo dveře mezi tehdejší elitu finančního a politického světa. Senátorem za obvod Brno město se Salzmann stal v roce 1996, dva roky poté odešel z Komerční banky. Post generálního ředitele opustil krátce před platností zákona, který souběh funkcí senátora a šéfa banky zakazoval. Salzmann bývá zmiňován v souvislosti s kauzou osmimiliardového ztrátového obchodování Komerční banky s rakouskou firmou B.C.L. Trading Baraka Alona – z let 1997 až 1999. Na rozdíl od ostatních členů tehdejšího vedení banky ale nebyl stíhán, inkriminovaných jednání představenstva o Alonově společnosti se neúčastnil a od počátku svou zodpovědnost za ztrátový obchod odmítal.
