Kladně podle zprávy resortu financí rozpočet ovlivnily zejména příjmy z Evropské unie, a to především z Národního plánu obnovy. „Celkem letos z Bruselu dorazilo 143 miliard, za celý rok se plánovalo 160 miliard. Příjmy z EU se vybírají nad očekávání dobře,“ komentuje výsledky hospodaření státu Václav Franče, ekonom poradenské společnosti Deloitte.
Pomohly výnosy ze společnosti ČEZ, kde je stát hlavním akcionářem. Pomohlo i vysoké inkaso daně z příjmů právnických osob posílené výnosy mimořádného a dočasného zdanění zejména energetických firem.
Naopak nejvíc stát utrácí za sociální oblast (89,7 miliardy korun), pomoc domácnostem a firmám s cenami energií (50,8 miliardy) a vyšší investice (25,9 miliardy). Na devatenáct miliard vyšly stát prostředky, které dává na financování regionálního školství. V neposlední řadě stát vynakládá peníze také na obsluhu státního dluhu (14,2 miliardy).
Celkově jsou příjmy státního rozpočtu oproti loňsku vyšší o 21,6 procenta, zatímco výdaje stouply o necelých třináct procent. „Nicméně je na místě upozornit, že některé příjmy stát inkasuje pouze jednorázově a na druhé straně jsou výdaje mandatorní, které stát musí hradit každý rok. Tím pádem strukturální deficit stále zůstává výrazný a ani ohlášená konsolidace veřejných financí v tomto ohledu příliš nemění,“ upozornil Martin Kron, analytik Raiffeisenbank.
Za celý rok pod 300 miliard
„Průběžné plnění rozpočtu za deset měsíců lze hodnotit příznivě. Provozní výdaje státu jsou na sedmdesáti procentech celoročního plánu a zcela jistě zde za celý rok ušetříme více než deset miliard. Spolu s dalšími průběžnými úsporami a vysokým výběrem daní z příjmu bychom měli dodržet plánovaný celoroční schodek okolo úrovně 295 miliard korun,“ předpokládá ministr financí Zbyněk Stanjura.
Vládě v tomto ohledu věří také ekonom Franče. „Vláda letos pravděpodobně dodrží plánovaný deficit, ale je to díky nad očekávání dobrým příjmům z EU, nad očekáváním dobrému výběru daně z příjmů právnických osob a také si vláda pomohla vynětím rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury ze státního rozpočtu,“ vysvětlil.
„Ministerstvo financí jasně deklarovalo, že nehodlá překročit navržený deficit, a i proto vyzvalo další rezorty k dalším úsporným opatřením. Dodržení naplánovaného schodku je první krok na bolestivé cestě jak uzdravit naše veřejné finance,“ dodává analytik Kron.
Ministr dále uvedl, že příjem z daně z příjmů právnických osob už překročil celoroční plán, příznivě se vyvíjí také výběr daně z příjmu fyzických osob a čerpání prostředků z Evropské unie. „Tyto příjmy více než vyvažují mírně slabší inkaso spotřebních daní a DPH ovlivněné nižší spotřebou domácností. Oproti minulým rokům rozpočet pozitivně ovlivní ještě prosincová záloha na daň z neočekávaných zisků,“ dodal šéf státní kasy.
Loni byl ke konci října rozpočtový schodek 286,7 miliardy korun. Za první tři čtvrtletí letošního roku stát hospodařil se schodkem 180,7 miliardy korun, což byl čtvrtý nejhlubší deficit od vzniku Česka, zároveň ale nejlepší výsledek hospodaření od začátku pandemie covidu-19.
V září rozpočet pozitivně ovlivnily kromě příjmů z Evropské unie, dividendy vyplacené z ČEZ nebo vysokého inkasa daně z příjmů právnických osob také příjmy z daně z neočekávaných zisků.
Energetici, bankovní domy a těžaři v první splátce za takzvanou windfall tax odvedly 25,65 miliardy korun. Podle odhadů nejvíc zaplatil energetický gigant ČEZ, naopak banky odvedly mnohem méně, než stát původně čekal. Druhá splátka státu přiteče v prosinci. Ministerstvo financí naposledy v srpnu odhadlo za celý rok výběr z této daně na 46 miliard korun.
Podle schváleného rozpočtu by měl stát letos hospodařit s příjmy 1,93 bilionu a výdaji 2,22 bilionu korun, schodek by měl činit 295 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opakovaně vyjádřil přesvědčení, že se plánovaný deficit podaří dodržet.
Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun. Byl třetí nejvyšší od roku 1993, s větším deficitem skončily pouze rozpočty let 2021 a 2020.
