„Samozřejmě vnímáme realitu války na Ukrajině, která může generovat dodatečné výdaje státního rozpočtu. V takovém případě jsme připraveni diskutovat o případné novele, ne však v nejbližších týdnech. V řádu dnů skončí rozpočtové provizorium a díky novému rozpočtu má stát zajištěno řádné financování. A peníze v něm nedojdou v dubnu, květnu ani v červnu,“ říká ministr.
Podle něj tak vláda bude mít čas připravit potřebné rozpočtové změny v klidu a na základě dostatku dat.
Potřeby navýšit výdaje vznikly v posledních týdnech. Ty souvisejí zejména s příchodem uprchlíků z Ukrajiny, kteří prchají před ruskou armádou. Další peníze by stát mohl vydat také na obranu, naopak přijde o čtyři miliardy korun po částečném zrušení silniční daně. Tu vláda upravila kvůli rostoucím cenám pohonných hmot.
Kolik peněz bude potřeba, si zatím nikdo netroufne vyčíslit. Vláda bude nicméně hledat i jiné zdroje financování. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) například uvedl, že by Česko mohlo získat určité prostředky na pomoc pro uprchlíky z evropských fondů. „Náklady budou obrovitánské, budou se o ně muset podělit obce, kraje i stát,“ tvrdí.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) společně s dalšími zástupci členských států vyzval Evropskou komisi, aby se mimo jiné finančně podílela na řešení celé situace. V minulosti s pomocí z Bruselu kvůli uprchlické krizi mohlo počítat Řecko.
Miliardy na obranu
Peníze zatím vláda k dispozici má. „Výdaje ať již přímo, či nepřímo spojené s válečným konfliktem na Ukrajině jsou nyní pokrývány z tzv. vládní rozpočtové rezervy, která je stanovována právě pro případ nečekaných mimořádných výdajů,“ vysvětluje předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Dodává, že s pokračujícím vývojem konfliktu vidí novelizaci schváleného rozpočtu jako čím dál více pravděpodobnou.
Otázka, do jaké míry bude potřeba rozpočet upravit a jaký bude nakonec schodek, je podle ní předčasná. Záviset bude na tom, za jak dlouho ruská agrese skončí, kolik bude konečný počet přijatých uprchlíků a jejich zapojení na český trh práce. Svou roli bude hrát také rozsah sankcí a jejich zpětné dopady na českou ekonomiku.
„Pravděpodobný termín dostupnosti alespoň hrubých odhadů je květen až červen, do té doby novelizaci rozpočtu nečekám,“ upřesňuje.
O potřebě novely mluvila také exministryně financí Alena Schillerová (ANO), která své rozpočty musela předělávat kvůli covidové krizi hned několikrát. „Rozpočet nereflektuje problémy, které nyní vznikly. Vláda a rozpočet budou mít mnohem větší náklady,“ uvedla.
Narůstat by mohly také náklady na podporu obrany české země. Jako prioritu ministerstvo obrany uvádí najít modernizační projekty, které se dají urychlit a zároveň je lze ještě letos financovat.
„Konkrétním příkladem je miliarda navíc v rozpočtu, která slouží k pokrytí dodatku k rámcové dohodě na nákup ručních palných zbraní od České zbrojovky,“ říká mluvčí ministerstva obrany Jana Zechmeisterová.
Dalším krokem je vytvoření obranného fondu, který umožní využít prostředky určené na investice, nebo mít jistotu využití nespotřebovaných výdajů později.
Připomíná také, že vládní koalice chce dosáhnout u obranného rozpočtu hranice dvou procent HDP do roku 2025. „Což znamená navyšování obranného rozpočtu průměrně o 20 miliard korun ročně,“ upřesňuje.
Dva rozpočty naráz
Na ministerstvu financí budou úředníci pracovat už i na rozpočtu na příští rok. V řádu týdnů je třeba začít pracovat i na něm. V dubnu ministerstvo financí zpracuje pro jednání vlády návrh Rozpočtové strategie, kterou vláda schvaluje do 30. dubna.
Z dokumentu vláda vychází při přípravě státního rozpočtu. A už v květnu by vláda měla jednat o předběžných příjmech a výdajích na příští rok. Celý rozpočet pro rok 2023 by měla dostat k jednání Poslanecká sněmovna do 30. září.
