Za stále vysokým schodkem podle informací resortu financí stojí stejně jako v předchozích měsících zejména nárůst výdajů v sociální oblasti (+69,2 miliardy korun), pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií (+44,4 miliardy), obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+14,5 miliardy) či vyšší investice (+11 miliard).
Schodek je sice nadále velmi vysoký, ale oproti tomu květnovému klesl o 56 miliard korun. Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci června růstu o 16,5 procenta (+130,2 miliardy), ke kterému výrazně přispěly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (+44,6 miliard), ale také výběr daní.
„Červnové hospodaření rozpočtu přineslo oproti tradičně slabému květnu výrazné zlepšení o rovných 56 miliard korun. Na příjmové straně se pozitivně projevily především platby daně z příjmů právnických osob ve výši 67,9 miliardy a příjmy z rozpočtu Evropské unie ve výši 47,3 miliardy. Z toho 44,5 miliardy bylo do rozpočtu zapojeno z Národního plánu obnovy, který dosud znamenal pro rozpočet pouze výdaje na předfinancování projektů,“ komentoval výsledky ministr financí Zbyněk Stanjura.
Pokles schodku vláda podle premiéra Petra Fialy čekala. „Pokles schodku jsme očekávali, nicméně vláda zůstává dál obezřetná. A nic se nemění ani na potřebě šetřit a hlídat všechny výdaje,“ uvedl pro iDNES.cz Fiala.
„S premiérem Fialou jsme dohodnuti, že vláda nyní hospodaření rozpočtu za první polovinu roku vyhodnotí a v průběhu července rozhodne, zda bude nutné provést ve druhém pololetí úspory s cílem co nejméně se odchýlit od plánované výše schodku za celý letošní rok,“ doplnil Stanjura.
Podle Miroslava Kalouska ale vláda bude muset škrtat na výdajové straně ještě letos, jinak svůj plánovaný rozpočet se schodkem ve výši 295 miliard nedodrží. „Zlepšení oproti květnu by nemělo vládu uchlácholit. Pokud neseškrtá letošní výdaje o desítky miliard, nemá šanci schválený deficit na konci roku dodržet,“ uvedl na svém twitterovém účtu Kalousek.
Ekonom společnosti Deloitte, Václav Franče, je přesvědčený o tom, že vláda schodek na plánovaných 295 miliard nestáhne. „Tento plán je již delší dobu pasé. Díky dobrému červnu a díky rekordní, ale také nejspíš poslední dividendě od ČEZ, která dorazí v srpnu, bude moci vláda stlačit deficit k 350 miliardám korun, ale plánovaných 295 miliard dosaženo nebude,“ míní Franče.
Stát vyhlíží další příjmy
Do státní kasy mají ve druhé polovině roku dotéct ještě další příjmy. Jedním z nich je dividenda ČEZ, která má státu vynést celkem 54 miliard, a to 1. srpna, kdy je výplatní termín. Dividenda, kterou akcionáři energetické společnosti ČEZ dostanou, je tentokrát v rekordní výši. Akcionáři si totiž mezi sebe rozdělí dividendu z loňského očištěného zisku ve výši 145 korun za akcii, dosud nejvyšší dividenda ČEZ byla 53 korun na akcii v roce 2009.
Dále resort financí počítá také s penězi, které vynese windfall tax, tedy daň z neočekávaných zisků uvalené na vybrané obory. Tady ale dostane méně, než zprvu doufala. Původně totiž státní rozpočet předpokládal, že na windfall tax vybere 85 miliard korun. Aktualizovaný výpočet ministerstva financí už očekává výnos pouze 28 miliard korun. Zpřesnění tohoto odhadu by mělo přijít v polovině letních prázdnin.
O velké překvapení ale nejde. Na to, že původní předpoklad o mimořádné dani ani zdaleka neodpovídá realitě, analytici upozorňovali už delší dobu. „Očekávání, že by banky zaplatily přes windfall tax 33 miliard, neodpovídá realitě. Nám od začátku vychází, že výběr bude maximálně ve vyšších jednotkách miliard korun, ale zdá se, že to nebude ani to. I příjmy, které vláda očekává od energetického sektoru, jsou mírně řečeno optimistické,“ uvedl již dříve pro MF DNES Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky.
Zatím stát na mimořádných příjmech vybral 12,8 miliardy z nadměrných příjmů výrobců elektřiny. Splatnost záloh na daň z neočekávaných zisků (windfall tax) je pak naplánována až v září a následně v prosinci.
Vládu opozice i ekonomové dlouhodobě tepou za to, že rozpočet pro letošní rok nezakládá na realitě. Nezapočítala do něj například mimořádné valorizace důchodů. Naopak ale na stranu příjmů neváhala připočíst padesát miliard z prodeje emisních povolenek. Ty ale mohou být použity pouze na dekarbonizaci, to znamená, že jsou příjmem výhradně takzvaného modernizačního fondu, nikoli státního rozpočtu.
„Tyhle dva zjevné fauly, jichž se vláda bohužel dopustila, v součtu dělají 65 miliard, které budou chybět,“ komentoval v rozhovoru pro iDNES.cz Kalousek.
