Pro většinu z ruských občanů, kteří si ukládají peníze v rublech u velkých bank, jako je například Sberbank, se toho od vypuknutí války opravdu moc nezměnilo, což potvrzují i samotní občané. „Pro mě se nezměnilo vůbec nic,“ řekl Vjačeslav Fatichovič, taxikář z uralského Jekatěrinburgu. „Jediné, co se změnilo, je, že zákazníci méně platí kartou a častěji v hotovosti,“ dodal.
Pro ty, kteří cestují do zahraničí, chtějí tam převádět peníze nebo z jakéhokoli důvodu zkrátka jen držet zahraniční měny či cenné papíry, se život zkomplikoval ihned poté, co byly hlavní ruské banky fakticky vyřazeny z globální platební sítě SWIFT.
Majitelé účtů vedených v cizí měně si mohli vybrat maximálně 10 tisíc dolarů (přes 220 tisíc korun) za podmínky, že jim peníze přišly na účet před zavedením této sankce 9. března 2022. Po tomto datu mohou vybrat už pouze rubly.
Lze jen hádat, kolik zahraničních měn uvízlo mimo bankovní systém, protože někteří lidé nelenili a spěchali se zbavit rublů. Své vklady v cizích měnách vybírali s obavami, že je hrozící omezení zcela odřízne.
Jedna z pracovnic maloobchodu, která si nepřála být jmenována, pro agenturu Reuters uvedla, že vzpomínka na zběsilý boj o peníze ji dodnes nutí dbát na to, aby měla po ruce dostatek hotovosti. „Strávila jsem hodiny v autě na cestách mezi bankami, kde lidé vybírali nejen dolary, ale i rubly,“ řekla.
Pozastavení ruských operací společností Visa a Mastercard také znamenalo, že jejich v Rusku vydané karty přestaly v zahraničí fungovat, což vyvolalo příliv ruských alternativních karet Mir.
Danil Usikov, 45letý podnikatel, který žije v Bělorusku, na vlastní kůži zažil, když ruské karty přestaly fungovat. Agentuře Reuters proto řekl, že má u sebe vždy dostatek hotovosti, aby nepanikařil. „Problém se ale musel vyřešit a já jsem odletěl do Moskvy, otevřel si kartu Mir, vrátil se do Běloruska a pak už jsem byl schopen za všechno zaplatit,“ dodal.
Mir, který v překladu znamená svět, však v zahraničí čelí protivětru. Některé „přátelské“ země – ty, které na Rusko neuvalily sankce – jako například Turecko, využití těchto karet omezují.
Bývalý novinář Andrej řekl, že jeho záchranným lanem je čínská společnost UnionPay. „Rychle jsem si založil tři karty UnionPay v různých ruských bankách,“ řekl Andrej, který nyní pracuje mimo Rusko. „Navíc jsem se vydal do Kazachstánu, abych si tam pořídil kartu MasterCard, která se v uplynulém roce ukázala jako nedocenitelná,“ dodal.
Taška od smaženého kuřete
Mnoho Rusů, kteří se přestěhovali do zahraničí, protože se obávali represí za své politické názory nebo měli strach, že budou povoláni do bojů, muselo řešit, jak peníze dostat za ruské hranice.
Některé banky sice stále mají přístup k systému SWIFT a mohou zpracovávat přeshraniční převody, ale poplatky a provize se zvýšily, což lidi přimělo k alternativám, jako jsou kryptoměny. Například uživatelé Binance, největší krypto burzy na světě, mohou převádět rubly prostřednictvím „stablecoinu“ Tether, který je navázán na americký dolar.
Další způsoby, jak z Ruska dostat hotovost, jsou o poznání dobrodružnější. Jeden profesionál v oblasti finančních služeb, který opustil Moskvu krátce po začátku konfliktu, požádal svého přítele, aby vybral miliony rublů z jeho ruských účtů a setkal se s neznámým mužem v Moskvě.
Transakce, založená výhradně na důvěře, byla dokončena o tři hodiny později, když do jeho hotelového pokoje v Dubaji dorazila žena s přibližně 50 tisíci dolary v papírové tašce z KFC.
Přátelský, ale složitý
Tisíce Rusů, kteří přijeli do Dubaje, zjistili, že i když je Dubaj „přátelskou“ destinací, otevřít si tam bankovní účet není vůbec jednoduché, zejména bez emirátského průkazu totožnosti. „Je to možné, ale proces ověřování trvá měsíc až tři a výsledek není vždy předvídatelný,“ uvedla uživatelka ruské sociální sítě Telegram Inna na skupině určené Rusům nazvaném „Ahoj, Dubaji“.
Vzhledem k tomu, že Západ zakázal transakce s ruskou centrální bankou a zmrazení zhruba 300 miliard dolarů v jejích zahraničních aktivech omezilo její schopnost bránit rubl, restrikce se dotkly i jednotlivců. Podle odhadů centrální banky bylo v důsledku toho více než pěti milionům drobných investorů v Rusku zmrazeno přes 320 miliard rublů (4,28 miliardy dolarů) v zahraničních akciových podílech.
„O svá aktiva jsme přišli po 24. únoru 2022 a dodnes jsou zmrazena,“ uvedla investorka Světlana Mavrinská. Další investorka, Julia Zykova, uvedla, že „ani centrální banka, ani makléři nedělají nic v zájmu ruských investorů“.
Ruská centrální banka tvrdí, že pracuje na odblokování aktiv drobných investorů. Přesto jsou většině Rusů, jako je taxikář Fatichovič, takové obavy cizí. „Jezdím na dovolenou k matce na venkov, ne do zahraničí,“ řekl. „Dolary jsem samozřejmě viděl, ale nikdy jsem žádné nedržel v ruce.“
