„Vláda zrušila restrikce na vývoz nafty dodávané do námořních přístavů potrubím, pokud výrobce dodává minimálně polovinu produkce nafty na domácí trh,“ uvedla podle Reuters vláda. Rusko loni vyvezlo téměř 35 milionů tun nafty. Z toho téměř tři čtvrtiny tvořila nafta dodávaná potrubím. Vývoz benzinu v loňském roce činil téměř pět milionů tun.
Embargo, které Moskva zavedla 21. září, vedlo k růstu globálních cen nafty a benzinu a přimělo některé kupce k hledání alternativních zdrojů dodávek. Na ruské komoditní burze se ceny nafty a benzinu po zavedení embarga naopak snížily.
„Zákaz vývozu motorové nafty nebyl pro Rusko ekonomicky udržitelný. Rusko si doplnilo zásoby vyčerpané sezonou sklizní a válkou na Ukrajině, a další pokračování zákazu by se mu vymstilo. Nemělo by totiž kde palivo skladovat a rafinerie v zemi by omezovaly činnost, což by se nakonec dost prodražilo. Ukončení zákazu přinese tlak na pokles její ceny hlavně v zemích mimo Západ, do nichž Rusko vyváží přímo. Zprostředkovaně ale mohou ceny nafty klesnout i na Západě včetně Česka,“ říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Rusko patří mezi největší producenty ropy na světě, v poslední době se však potýká s nedostatkem pohonných hmot. Ten je podle analytiků důsledkem kombinace negativních faktorů, které zahrnují údržbářské práce v rafineriích, problémy s infrastrukturou, růst cen ropy na světových trzích a slabý kurz rublu, jenž podporuje vývoz pohonných hmot.
Ruská vláda rovněž oznámila, že zvýšila clo na vývoz pohonných hmot přes prostředníky na 50 000 rublů (zhruba 11 500 Kč) za tunu z dosavadních 20 000 rublů za tunu.
I přes ukončení zákazu vývozu motorové nafty ale ruský rubl pokračuje v oslabování. „V uplynulých dvou dnech uzavřel obchodování dvakrát v řadě na úrovni přesahující 100 rublů za dolar. To se stalo poprvé od prvního měsíce po loňské ruské invazi na Ukrajinu. V pátek ztrácí vůči dolaru zatím zhruba 0,7 procenta,“ dodává Kovanda.
