Gazprom, který v současnosti zabezpečuje čtvrtinu veškerých dodávek zemního plynu do Evropy, oznámil, že bude platit za turkménský plyn až 150 amerických dolarů za jeden tisíc kubických metrů. Zdražení proběhne ve dvou fázích – v první polovině příštího roku vzroste cena na 130 dolarů a další růst cen bude následovat v druhé polovině roku. Letos přitom Rusové platili za turkménské dodávky pouze 100 dolarů. Vyšší příjmy z exportu plynu pomohou turkménské vládě financovat výstavbu nového plynovodu vedoucího z oblasti Kaspického moře přes Kazachstán do Ruska.
Vyšší platby Turkmenistánu odstartují podle očekávání analytiků inflaci cen plynu dodávaného Gazpromem přes Ukrajinu do Evropy.
Ukrajinská vláda nyní jedná s představiteli Gazpromu o cenách dodávek zemního plynu v příštím roce. Ukrajinský ministr hospodářství Anatolij Kinach připustil, že cena za kubický metr plynu proudícího z Ruska by mohla vyšplhat na 180 dolarů, což by podle jeho vyjádření mělo negativní dopad na ukrajinské hospodářství.
Evropa jako rukojmí
Vyjednávání mezi Gazpromem a Ukrajinou o platbách za zemní plyn poutá značnou pozornost v EU. Dohady obou stran v nedávné minulosti opakovaně ohrožovaly plynulost dodávek plynu do Evropy. Zatím největší krize vyvstala na počátku roku 2006, kdy spor o platby za plyn vyústil v dočasné přerušení zásobování plynem zemí střední a východní Evropy, včetně ČR. Poslední spor se podařilo zažehnat počátkem října, kdy Gazprom požadoval po Ukrajině splacení dluhu za plyn ve výši 1,3 miliardy dolarů.
Eskalace sporu nastala pouhé dva dny po vítězství přívrženců prozápadně orientovaného prezidenta Viktora Juščenka v ukrajinských parlamentních volbách, což vzbudilo dohady o zneužívání problematiky dodávek plynu k politickým účelům ze strany Ruska. Představitelé ruské vlády ale jakékoliv politické manipulace s cenou plynu odmítají s tvrzením, že ceny dodávek rostou i vůči Bělorusku a Gruzii a souvisí s ukončením dotací v rámci bývalého sovětského bloku.
