Úrokové sazby porostou, ale ne kvůli zrychlujícímu se růstu, ale kvůli vyšší inflaci. Čínská centrální banka začala masivně zachraňovat ekonomiku již na konci léta 2008, tedy o něco dřív a v relativně vyšším objemu, než se dělo jinde.
Naopak již od loňského léta docházelo k postupnému utahování měnové politiky spíše nepřímými nástroji. Souběžně s tím přicházely úvahy a spekulace, zda záchranný balík nepomohl nafouknout bubliny, třeba u nemovitostí.
Ve středu centrální banka v Pekingu vytáhla ze svého arzenálu hlavní zbraň a poprvé po 3 letech zvedla úrokové sazby. Ve čtvrtek celkový obrázek doplnily výsledky z ekonomiky. Růst HDP o 9,6 procenta ve 3. čtvrtletí je solidní, ale jde letos o nejnižší tempo.
Naopak inflace zrychlila na nejvyšší úroveň (3,6 procenta) za posledních 23 měsíců. Za posledních 12 let rostly ceny výrazně rychleji jenom na přelomu roku 2007/2008. Vývoj v Číně může být podnětem do diskuse.
Důvodem ke zvýšení sazeb v Evropě či v USA totiž nemusí být oživení ekonomiky a pokles nezaměstnanosti, byť je centrální banky vyhlíží. Impulzem bude nárůst inflace bez ohledu na vývoj u prvních veličin. Hospodářská politika má ze 70. let zkušenost, že inflace nemusí být vždy spojena s růstem, ale i se stagnací. Inflace vždy souvisí s množstvím peněz, které centrální banky napumpovaly do ekonomiky.