Konec všem novým investicím do těžby a spalování fosilních zdrojů. Jedině tak lze dosáhnout uhlíkové neutrality během příštích 29 let. To je hlavní vzkaz Mezinárodní agentury pro energii v její zprávě Net Zero by 2050.
Ekologie v dobývání vesmíru. Japonci už pracují na dřevěných družicích |
Pokud totiž vlády budou i v následujícím roce podporovat nové projekty, jež mají určitou životnost, nebude možné se do 30 let dostat k nulové produkci skleníkových plynů. A také se nepodaří splnit cíl Pařížské klimatické dohody z roku 2015, aby se průměrná teplota Země nezvýšila o více než 1,5 stupně Celsia ve srovnání s nástupem průmyslové éry.
Reakce většiny velkých hráčů, kde se těží ropa nebo zemní plyn (případně uhlí), je přinejmenším k tomuto apelu rezervovaná.
Přitom největší ekonomiky světa (G7) – Spojené státy, Británie, Kanada, Francie, Německo, Itálie a Japonsko (plus EU) – se dohodly, že už nebudou financovat mezinárodní projekty těžby uhlí.
V Severním moři se bude dál těžit
Britský ministr Alok Sharma, který bude předsedat klimatické konferenci OSN letos v Glasgow, sice ke zprávě IEA napsal, že ji podporuje, současně se ale výslovně nezavázal, že Britové přestanou od roku 2022 podporovat novou těžbu ropy nebo plynu.
Vláda v Londýně přitom letos v březnu vyjednala udělení nových licencí na těžbu ropy a plynu v Severnímmoři. Těžaři se přitom podle agentury Reuters zavázali, že budou snižovat emise skleníkových plynů.
Větší důraz má být kladen také na nové technologie, jako je výroba „zeleného“ vodíku (z offshore větrných parků) a zachycování a ukládání uhlíku.
Norsko svou politiku nebude měnit
Za těžbu ropy a plynu v Severním moři je kritizováno také Norsko. I když doma sází na obnovitelné zdroje – může využívat hydroelektrárny – a výrazně dotuje nákup elektromobilů, je zároveň významným exportérem ropy, a především plynu.
Jak aledále podotýká Reuters, norská premiérka Erna Solbergová plán k nulovým emisím od IEA bagatelizovala slovy, že to je jedna z mnoha zpráv, které agentura vydává. Severské království proto nebude měnit svou ropnou, a hlavně plynovou politiku.
Není divu, v případě zemního plynu je Norsko třetím největším exportérem na světě, po Rusku a Kataru. Vývoz ropy a plynu činí 42 procent hodnoty vyváženého zboží ze země.
Vláda v Oslu naopak nabídla daňové úlevy pro těžařský sektor v Severním moři a připravuje udělit nové licence na průzkum dalších ložisek.
Spojené státy jsou opatrné
Také Spojené státy, jež se v posledních letech staly největšími producenty ropy, hodnotí výzvu uznávané mezinárodní agentury obezřetně.
Němečtí ekologové žádají zrušení povolení pro plynovod Nord Stream 2, poukazují na dopady na klima |
Národní poradkyně pro klima v Bílém domě Gina McCarthyová uvedla, že je potřeba „cestovní mapu“ k bezuhlíkové budoucnosti ještě pečlivě prostudovat. Transformace od fosilních zdrojů k obnovitelným variantám podle ní nemůže být tak rychlá, jak navrhuje IEA. A to i přes to, že se pod prezidentem Joem Bidenem plánuje stavba nových paroplynových elektráren.
Americký zmocněnec pro klima John Kerry sice zprávu pochválil, nezavázal se ale k žádným termínům, odkdy by Američané měli přestat financovat fosilní zdroje. Obecně zmínil využívání nových technologií, aby se dařilo snižovat emise skleníkových plynů.
Japonsko neustoupí
Japonsko, které je třetí největší ekonomikou světa a v Asii je po Číně a Indii největším producentem uhlíkových emisí, doporučení mezinárodní agentury shodilo ze stolu s poukazem, že není v souladu s ostrovní politikou.
Akihiša Matsuda z japonského ministerstva obchodu a průmyslu uvedl, že kabinet v Tokiu neplánuje pozastavit investice do projektů těžby ropy, plynu ani uhlí.
„Zpráva poskytuje jeden z návrhů, jak svět může do roku 2050 snížit emise skleníkových plynů na čistou nulu. Není však v souladu s politikou japonské vlády,“ zdůraznil Matsuda.
OPEC varuje před růstem ceny ropy
Také sdružení producentů a exportérů ropy OPEC doporučení odmítlo. Stopka pro nové investice do fosilních zdrojů by vedla k cenové bouři ropných produktů.
„Tvrzení, že po roce 2021 už nejsou nutné žádné nové investice do ropy a zemního plynu, je v ostrém kontrastu se závěry vyjádřenými v jiných zprávách IEA. Mohlo by to být zdrojem potenciální nestability na ropných trzích,“ reagovaly ropné země vedené Saúdskou Arábií, jež kontrolují přes 80 procent světových zásob ropy.
Ředitel agentury Fatih Birol vysvětlil, že vlády na celém světě musí přestat s investicemi do nových ropných, plynových i uhelných projektů, pokud myslí otázku ochrany klimatu vážně.
V případě, že budou ve využívání fosilních zdrojů pokračovat, není reálné splnit klimatické cíle do poloviny století. „Vidím obrovskou a stále rostoucí propast mezi rétorikou a realitou,“ kritizoval podle listu The Guardian Birol sliby o klimatické neutralitě řady zemí.
Stávající zelené technologie podle Birola umožňují, aby se globální emise uhlíku snížily o 50 procent už do roku 2030.
