„Výsledný schodek rozpočtu lze hodnotit různou optikou. Vláda letos poslala lidem a firmám na přímou pomoc s cenami energií a inflací zhruba 71 miliard korun. Dalších přibližně 20 miliard jsme vyčlenili na zvládnutí uprchlické krize z Ukrajiny. O bezmála 45 miliard pak schodek zkreslují chybějící příjmy z Evropské unie, které naopak vylepší rozpočet v letech následujících,“ řekl v úterý ministr financí Zbyněk Stanjura.
Na výdajové stránce rozpočet dodatečně zatížily především výdaje na mimořádné valorizace důchodů (+27 miliard), úsporný tarif na elektřinu a plyn pro domácnosti (+17,4 miliardy), doplatek příspěvku za obnovitelné zdroje energie za domácnosti a firmy (+4,7 miliardy), navýšené dávky na bydlení a hmotné nouze (+10,9 miliardy), nebo jednorázový příspěvek na dítě (+6,7 miliardy) či humanitární pomoc (+8 miliard korun).
Příjmy státního rozpočtu v roce 2022 vzrostly o 9,2 procenta, tedy o 137,2 miliardy korun. K tomu nejvíce přispěly výnosy pojistného a daňových příjmů, konkrétně hlavně daně z přidané hodnoty a daní z příjmů právnických osob. O čtrnáct miliard stouply také výnosy z dividend.
Nezbytná léčba veřejných financí
„První rok naší vlády byl extrémně náročný, nicméně válka ani energetická krize nesmí být nadále překážkou pro plnění našeho závazku snižovat schodky státního rozpočtu. Musíme ozdravit veřejné finance, jakkoliv to nebude populární a navzdory přetrvávajícím rizikům spojeným s vývojem ekonomiky a inflace. Naší nejmenší ambicí pro příští rok musí být snížení strukturálního deficitu zhruba o třetinu, tedy nejméně o 70 miliard,“ doplnil Stanjura.
Ministr také potvrdil, že ve vládní koalici přetrvává plán nezvyšovat celkovou daňovou zátěž. „Tím, že jsme udělali opatření, jimiž jsme tuto zátěž snížili, je prostor pro to, že se některé sazby daní nepřímých nebo spotřebních zvýší,“ řekl Stanjura.
Základ však vidí v úsporách, digitalizaci a s ní spojeném rušení některých agend. „Chtěl bych mít návrh do konce května nejpozději června schválený ve vládě a poslaný do Poslanecké sněmovny. Když to bude dříve, budu jen rád, projednávání bude asi náročné,“ uvedl ministr.
Aby bylo možné se v budoucnu vysokých deficitů zbavit, je podle aktuálního vyjádření Národní rozpočtové rady nutné provést systémová opatření na příjmové i výdajové straně. „Vzhledem k tomu, že tato opatření zpravidla vyžadují změnu zákonů, je nutné tento proces zahájit co nejdříve, aby rozpočet na rok 2024 mohl přinést snížení strukturální nerovnováhy,“ apeluje rada.
Na zásadní nerovnováhu mezi příjmy a výdaji upozornil také Jakub Seidler, hlavní ekonom Bankovní asociace. „Ve srovnán s předpandemickým rokem 2019, kdy deficit činil 28,5 miliardy, byly běžné výdaje státu v loňském roce vyšší o 385 miliard, daňové příjmy pak oproti tomu vzrostly o 111 miliard. Nárůst daňových příjmů ve srovnání s rokem 2019 tak nepokrývá ani nárůst výdajů na důchody, což dokládá, v jak citelné strukturální nerovnováze se veřejné finance nachází,“ uvedl Seidler.
Otazníky kolem uzdravení veřejných financí vnímá také Václav Franče, ekonom poradenské společnosti Deloitte. Konsolidace veřejných financí je podle něj ze střednědobého pohledu jednoznačně na neudržitelné trajektorii. Podle něj je nezbytné, aby vláda představila jasnou strategie, jak chce dosáhnout udržitelnějších financí.. „Vláda sice počítá s postupnou redukcí strukturálních deficitů tempem 70 miliard ročně, ale není jasné, jakým způsobem tohoto cíle dosáhne,“ doplnil.
Pro tento rok koaliční poslanci odsouhlasili návrh, který počítá s deficitem 295 miliard korun. Odborníci ale už dříve upozornili, že tento cíl může ohrozit riziko, že stát nevybere na mimořádných daních uvalených na banky, energetiku a rafinerie tolik, kolik si naplánoval. „Na druhou stranu, vývoj na energetických trzích je prozatím pro vládu relativně příznivý, či-li výdaje na řešení energetické krize by nemusely být tak vysoké,“ uklidnil Václav Franče, ekonom Deloitte.
Deficit se promítl i do prohloubení státního dluhu na 2,895 bilionu korun. Na financování dluhu, tak bude letos ministerstvo financí potřebovat 649 miliard. „V poměru k HDP je to 43,4 procenta na konci roku,“ doplnil Stanjura. Většinu peněz hodlá ministerstvo získat emisí korunových střednědobých a dlouhodobých dluhopisů. Měly by pokrýt 400 až 500 miliard korun potřebných prostředků.
trochu do historie z pohledu hospodareni statu https://t.co/RsJgzDly6l https://t.co/rgEMnyxFyP
