„Veto mi přišlo zvláštní,“ řekl ministr Stanjura v pořadu ČT Otázky Václava Moravce.
„Nevidím v tom ale problém, v úterý ho přehlasujeme, máme ve Sněmovně pevnou většinu,“ dodal ministr. Novelizace rozpočtu tak nabere zpoždění necelé dva týdny, což podle ministra není problém.
Veto novely rozpočtu prezident Miloš Zeman zdůvodnil tím, že nepočítá na příjmové stránce s návratem zdanění tzv. superhrubé mzdy, které mělo podle prezidenta platit jen dva roky.
To však vláda odmítá s tím, že i v takovém případě by se snížení daní týkalo let 2021 a 2022. Podle předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové je za vetem prezidentova nespokojenost se škrty v rozpočtu Lesní správy Lány.
A.Babiš slíbil M.Zemanovi, že zrušení superhrubé mzdy bude platit 2 roky. Svůj slib nedodržel. Na Hradě by se měli naučit počítat roky, v každém případě by snížení daní platilo v roce 2021 a 2022. Můžeme jen spekulovat, jaké jsou skutečné důvody veta novely rozpočtu 2022.
Pro další rozpočty by vláda chtěla dosáhnout úspor ve výši zhruba sedmdesáti miliard korun, tedy zhruba jednoho procenta HDP. Podle Stanjury by jasno o dosažení této úspory mělo být jasno příští rok na jaře a v ideálním případě by se této částky mělo dosáhnout kombinací úspor na výdajové stránce a zvýšením příjmů.
„Bude to složité, ale udělat to musíme. Vládě to popularitu nepřinese,“ uvedl Stanjura. Na přetřes přijde například podrobná revize toho, jaké položky jsou v jaké sazbě DPH, případně rušení některých daňových výjimek.
„Nechci říkat, kdo bude pro nebo proti. Bude to složité vyjednávání,“ předpovídá ministr financí. „U mnoha výjimek jsem připraven navrhovat zrušení, ale pokud bude schválená třeba parametrická změna, je to taky dobrý výsledek, i když nakonec neušetřím třeba sto procent současných výdajů, ale jen padesát,“ dodal.
Inflace ještě poroste
Inflace v České republice může ještě v meziročním srovnání v příštích dvou měsících růst. Ministerstvo nepředpokládá, že aktuální říjnový pokles meziroční míry inflace na 15 procent znamená bod obratu. Analytici už dřív upozorňovali, že říjnovou inflaci zkreslilo započtení úsporného tarifu na energie a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Bez těchto opatření by růst cen proti září zrychlil na víc než 18 procent. Podle Stanjury je třeba sledovat hlavně meziměsíční trend inflace.
„Důležité je, aby kroky, které činí Česká národní banka a vláda, směřovaly k tomu, abychom se v příštím roce dostali pod dvoucifernou hodnotu inflace a do dvou let se blížili ke třem procentům,“ řekl v České televizi Stanjura. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v pořadu uvedla, že očekává, že inflace se dostane setrvale na jednociferné hodnoty během druhého čtvrtletí příštího roku. „Pokud strukturální deficit nebude výrazně snížen, nebudeme schopni udržovat za rozumnou cenu inflační cíl,“ varovala ovšem.
Ministerstvo financí tento týden pro letošní rok zlepšilo odhad inflace, která by měla činit 15 procent, v srpnu úřad předpokládal 16,2 procenta. Naopak pro příští rok se odhad inflace zvýšil na 9,5 procenta z dříve očekávaných 8,8 procenta. V září vzrostla meziroční inflace na 18 procent a patřila mezi nejvyšší v Evropské unii. Rychleji rostly ceny pouze v pobaltských zemích a v Maďarsku, v eurozóně byla inflace deset procent.
Stanjura uvedl, že všechny prognózy ekonomického vývoje jsou zatíženy vyšší mírou nejistoty. Proto je nutné sledovat meziměsíční trendy inflace a spotřebitelské chování. Málo se podle něj také mluví o tom, že kvůli vysoké inflaci úspory obyvatel ztrácejí na hodnotě, a proto je potřeba, aby růst cen zpomalil.
Ministr chce příští rok představit opatření, která by strukturální schodek od roku 2024 snížila o jedno procento HDP, tedy asi o 70 miliard korun.
