8. února 2013 14:00 Lidovky.cz > Byznys > Státní pokladna

Jak se dělila česko-slovenská koruna: kurz 1:1 vzal brzy za své

Česká koruna. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Česká koruna. | foto: Shutterstock

PRAHA Logickým důsledkem rozpadu České a Slovenské federativní republiky, z níž 1. ledna 1993 vznikly dva nástupnické státy, byla i měnová odluka. Národní měny, česká a slovenská koruna, začaly platit před 20 lety zpočátku ve formě okolkovaných československých bankovek.

V odborných kruzích se již v roce 1992 diskutovalo o tom, že měnová odluka je nezbytná. Důvodem byla odlišná ekonomická situace obou zemí i různé perspektivy vývoje.

Řízením odluky a posléze i zavedením české měny byl pověřen tehdejší zástupce viceguvernéra Státní banky československé Pavel Kysilka. Vznik měn byl provázen dvěma kroky: ustavením emisních bank jako centrálních institucí a osamostatněním peněžních oběhů.

Plynulé zvládnutí této změny podpořila řada legislativních opatření. Koncem roku 1992 byl v České národní radě přijat zákon o České národní bance, který určil, že peněžní jednotkou v ČR je koruna česká, a upravil řízení peněžního oběhu.

Byla jmenována bankovní rada v čele s guvernérem Josefem Tošovským. V únoru 1993 rozhodly Poslanecká sněmovna ČR a Národní rada SR o kolkování bankovek, jímž se měly v přechodném období měny odlišit.

Federativní desetikoruna s portrétem Milana Rostislava Štefánika, která byla v oběhu v letech 1991 až 1993.

Federativní desetikoruna s portrétem Milana Rostislava Štefánika, která byla v oběhu v letech 1991 až 1993.

Okolkovány byly bankovky vyšších hodnot - 100, 500 a 1000 Kčs, nižší bankovky byly částečně ponechány jako společné. Celkově byly v ČR a na Slovensku okolkovány původní československé bankovky za přibližně 50 miliard korun. Oběživo si země rozdělily v poměru 2:1 ve prospěch Česka.

Kolkování jako po první světové válce

Systém kolkování nebyl novinkou, použil ho již v roce 1919 ministr financí Alois Rašín, když na území s válkou rozvráceným hospodářstvím zavedl měnovou reformu.

Zhruba do čtyř měsíců po odluce přišly do oběhu nové mince. Vzhledu bankovek se zhostil grafik Oldřich Kulhánek spolu s rytcem Milošem Ondráčkem. Z jejich dílny vyšly návrhy, které obstály i ve světě.

Oficiálně potvrzenou krásu měla například i kovová dvoubarevná padesátikoruna z roku 1993, která získala mezinárodní ocenění mince roku. První slovenská bankovka přišla do oběhu koncem srpna 1993. Autorem tamních návrhů byl malíř Jozef Bubák.

ČTĚTE TAKÉ:

Vzhledem k nevelkým devizovým rezervám a vnější nesměnitelnosti korun uzavřely Česko a Slovensko 4. února 1993 Platební smlouvu. Platební styk začal fungovat přes clearingový účet centrálních bank - za obchody uzavřené před rokem 1993 se platilo Kč a Sk v poměru 1:1, ceny pozdějších dodávek byly přepočítávány podle kurzu měn k evropské zúčtovací jednotce ECU, "předchůdkyni" eura. Od října 1995 se platby prováděly prostřednictvím konvertibilních měn, k nimž Kč a Sk začaly patřit.

Nevyhnutelná měnová krize

A jak oba státy z měnové odluky vyšly? Počáteční nastavený kurz 1:1 se brzy ukázal jako neudržitelný, takže už v červnu 1993 musela slovenská centrální banka devalvovat o deset procent.

Předpovědi o propadu ekonomiky u východních sousedů se ale nepotvrdily. Při české měnové krizi v květnu 1997 bylo zrušeno fluktuační pásmo a pevný kurz nahrazen řízeným floatingem. Slovenská měna přešla na plovoucí kurz po devalvačních tlacích v roce 1998.

Koruna vs. euro.

Koruna a Euro – ilustrační foto.

Novou etapu začalo Slovensko psát v lednu 2009, kdy se stalo členem eurozóny. Český premiér Petr Nečas se loni v prosinci vyjádřil, že vláda zatím nebude stanovovat datum vstupu do eurozóny.

Česko také nebude letos usilovat o vstup do evropského mechanismu měnových kurzů ERM-2, neboť situace pro přijetí eura není v zemi příznivá. Nastupující prezident Miloš Zeman řekl, že přijetí eura před rokem 2017 je nereálné.

Lidovky.cz, ČTK