17. září 2018 10:00, aktualizováno  Lidovky.cz > Byznys > Státní pokladna

Regiony, na které jsme zapomněli. Kde by v Česku volili Donalda Trumpa?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 8Diskuse
Budišov nad Budišovkou. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Budišov nad Budišovkou. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

OPAVA Města a obce s vysokou nezaměstnaností překreslují politickou mapu Česka. Fenomén ve světě označovaný jako “left behind” v Česku ale zatím nikdo pořádně nezkoumá, a to se může vymstít, varují ekonomové.

Na první pohled se ničím zvlášť neliší od stovek jiných měst v Čechách a na Moravě, jen mohutný děkanský kostel a velké čtvercové náměstí, na kterém si v půlce prázdnin hraje jen hrstka dětí, jsou snad až příliš velké na městečko s necelými třemi tisícovkami lidí.  Nepříliš opravené, mnohdy ale prostorné předválečné domy naznačují, že tady něco chybí - skoro tři čtvrtiny obyvatel.

Budišov nad Budišovkou ve východních Sudetech nedaleko od Opavy je obrazem problému, na který jsme v rostoucím blahobytu skoro zapomněli. Nebo spíš, na které bychom rádi zapomněli. V zahraničí se označuje souslovím “left behind”, neboli v překladu opomenutí a ve Spojených státech měli voliči z těchto lokalit zásadní podíl na překvapivém zvolení Donalda Trumpa prezidentem. U nás se vyznačují podporou Miloše Zemana a populistických stran, výrazně získává především SPD.

Index LN.

Index LN.

V loňských parlamentních volbách tady byla strana Tomia Okamury hned druhá s téměř 15 procenty. V prezidentském klání by pak tady byl už v prvním kole zvolen Miloš Zeman s jasnou převahou 56,41 procent hlasů. 

Domov popálené Natálky

Kdysi velké hornické město původním německým jménem Bautsch proslavila těžba břidlice, která pokrývá střechu třeba i Týnského chrámu. Před válkou čítalo město deset tisíc obyvatel, většina z nich sice zmizela s poválečným odsunem, i tak ale Budišov ještě v osmdesátých letech minulého století přesahoval polovinu původního počtu. V posledních letech ale obyvatel setrvale ubývá a jejich počet spadl pod 2900 lidí.

Budišov nad Budišovkou.
Budišov nad Budišovkou.

Navíc zde nabírá na síle romská menšina, stejně jako v nedalekém Vítkově. Obě města se v posledních letech proslavila tragickým případem popálené Natálky, která se i s rodinou po rasistickém žhářském útoku přestěhovala z Vítkova právě do Budišova. Příliv Romů alespoň částečně vyrovnává klesající počet obyvatel, před dvěma lety zde ale došlo dokonce k rasově motivovaným demonstracím.

Podle dat ekonomů z elitního ekonomického institutu CERGE-EI je spojitost s volebními preferencemi populistů vidět hlavně na datech vyššího počtu exekucí a nezaměstnanosti. Ještě před dvěma lety dosahovala dvouciferných hodnot a i dnes, v době, kdy je v celé ekonomice fakticky záporná, tady je stále více než osmiprocentní. Při srovnání dat na mapě je navíc jasně viditelné pásmo Sudet.

Demonstrace v Budišově nad Budišovkou v roce 2014.
Demonstrace v Budišově nad Budišovkou v roce 2014.

„Je otázka, jestli prudký nárůst anti-systémových volebních hlasů pochází z osobního zklamání například v podobě absurdní exekuce, kde nebylo odvolání a pomoci před finančními, právnickými a exekučními bratrstvy,” ptá se docent Daniel Münich z CERGE, který se s kolegou Michalem Šoltésem na tyto problémy zaměřuje. Nebo, jak dodává, jsou to dřívější nevoliči, které z nezájmu a letargie vytáhl třeba nový způsob komunikace na sociálních sítích.

Problém, který není vidět

Podobně jako v Budišově nad Budišovkou se politická mapa překresluje v celém regionu východních Sudet, kde především současná hlava státu už v prvním kole získala zásadní náskok. Rozdíly jsou tady pak ještě výraznější, než v ostatních okresech, které měly dříve německé osídlení.

Hlavní potíž je, že skupiny “zapomenutých” se v jednotlivých společnostech a ekonomikách špatně poznávají podle stejného klíče. A co je horší, prakticky nejsou na první pohled vidět ve statistických a ekonomických datech. Pochopitelný je pak nižší kapitálový příjem v těchto oblastech, nižší podíl živnostníků a lidí s vysokoškolským diplomem.

“Kladu si otázku, nakolik jsou tyto fenomény a spojitosti specifické pro určité město, nebo oblast a nakolik zobecnitelné na celou Česko,” říká Münich. “Navenek v tom regionu totiž vypadá materiálně situace dobře. Pořádně ale nevíme, jak je to s těmi méně viditelnými problémy,” dodává.

Problém je, že tomuto sociálně ekonomickému tématu se dnes v Česku věnuje jen relativně málo vědců na sociálně-humanitních fakultách vysokých škol. A kritika expertů pak míří i na množství, kvalitu a dostupnost dat. Není tak snadné zjistit třeba více podrobností o lidech, kteří do těchto regionů přichází. Především kolik jich v součtu vlastně je, nebo například zda chodí všechny děti do školek, jak je to s pravidelnou školní docházkou.

  • 8Diskuse


Jan Klesla

Autor

Jan Kleslajan.klesla@lidovky.czČlánky


Najdete na Lidovky.cz