20. září 2018 10:27, aktualizováno  13:31 Lidovky.cz > Byznys > Státní pokladna

Zahraniční dluh Česka byl ke konci téměř 4,4 bilionu korun

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Peníze (ilustrační snímek). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Peníze (ilustrační snímek). | foto: Shutterstock

PRAHA Zahraniční dluh České republiky činil ke konci června 4,388 bilionu korun. Ve srovnání s prvním čtvrtletím vzrostl o 72,3 miliardy korun, meziročně byl ale nižší o 9,7 miliardy korun. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 84,7 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve čtvrtek zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

Z hlediska jednotlivých sektorů se v zahraničním dluhu ve druhém čtvrtletí zvýšilo především zadlužení toho bankovního, a to v důsledku čerpání krátkodobých zahraničních vkladů. Zahraniční zadlužení bankovního sektoru včetně závazků ČNB tvořilo 44,3 procent celkové zadluženosti.

Za růstem závazků ostatních sektorů stojí podle banky především navýšení stavu přijatých půjček a dlouhodobých podnikových dluhopisů, které drží nerezidenti. Z celkového dluhu zaujímají zahraniční závazky ostatních sektorů 37,3 procenta.

Nárůst zahraniční zadluženosti způsobil podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy intervenční režim České národní banky uplatňovaný v letech 2013 až 2017. „Centrální banka totiž při obraně české měny nakupovala v rámci své intervence za nově vytvářené koruny od spekulantů eura. Šlo často o zahraniční subjekty, které získané koruny ukládaly tak či onak u českých bank. Tyto vklady cizinců v tuzemských bankách se zásadně promítly do enormního nárůstu zahraniční zadluženosti ČR,“ uvedl.

Vládnímu sektoru zahraniční závazky klesly

Navíc uložení peněz v českých korunách je nyní podle něj výhodnější než v eurech. Důvodem je rozdíl mezi sazbami ČNB a Evropskou centrální bankou. „Této situace využívají například zahraniční matky českých bank, jako je Erste Group, KBC nebo UniCredit, které v rámci řízení své likvidity posílají do ČR volnou eurovou likviditu. Ta je po směně do korun ukládána v českém bankovním systému, pročež narůstá zejména krátkodobá zahraniční zadluženost ČR,“ uvedl Kovanda.

Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu činí 18,4 procenta a ve 2. čtvrtletí mu zahraniční závazky klesly. Podle ČNB to souviselo zejména se snížením objemu dluhopisů v držbě nerezidentů.

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 75,3 procenta. Zbývající část tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

ČTK
  • 1Diskuse




Najdete na Lidovky.cz