Pátek 14. srpna 2020svátek má Alan 28 °C přeháňky až bouřky Předplatné LN
Lidovky.cz > Byznys > Státní pokladna

Změna v Ostravě: ocel nahrazují počítače

Ostrava pod inverzí | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ostrava pod inverzí | foto: Tomáš Hájek, Lidové noviny

OSTRAVA Žádné město v Česku neprochází takovou proměnou jako Ostrava. Město, komunisty degradované na shluk fabrik a paneláků, začalo oživovat své kulturní kořeny. A nejen je. Častěji než lampy havířů tu mají blikat kontrolky počítačů, projektory konferenčních sálů mají zářit intenzivněji než rozžhavené železo. To všechno za desítky miliard korun.

Mohla bys přijít zítra na odpolední dřív? Posunuli mi balet, musela jsem si přehodit angličtinu.“ „Řekni Evě, já mám španělštinu.“ Tak se včera dohadovaly dvě servírky v Dublin pubu v ostravské Stodolní ulici. Jejich diskuse dokresluje přeměnu bývalého ocelového srdce republiky.

Namísto dolů tu rostou zábavní a obchodní centra, obytné domy, náměstí a nové ulice.
Průmyslové areály se mění v konferenční sály a muzea. A spolu s tím se mění i lidé. Nikdo jim nic nenařizuje, změny chtějí sami. „To je důležité. Bez lidí, kteří je budou denně využívat, by stavby zůstaly prázdnými skořápkami.

ČTĚTE TAKÉ:


Smysl není v tom, postavit si mauzoleum. Nové Vítkovice se staví pro nově vznikající kreativní průmysl. Vzdělávání, kongresy, vědu a výzkum, propojení na svět umění,“ líčí svou vizi autor největšího ostravského projektu Jan Světlík, generální ředitel a spolumajitel strojírenské společnosti Vítkovice.

Z vysoké pece rozhledna

Projekt Nových Vítkovic předpokládá, že se tu během 20 let za zhruba 30 až 60 miliard korun vytvoří z uzavřené průmyslové zóny živá městská čtvrť. V prvé fázi se zde v příštím roce otevře kongresové centrum v bývalém plynojemu. Někdejší energetická ústředna a vysoká pec se promění na interaktivní technické muzeum a vyhlídkovou věž. Vše za zhruba dvě miliardy korun ze strojíren Vítkovice, z evropských dotací a z půlmiliardové dotace ministerstva kultury.

Sbohem, stará Ostravo


Druhým velkým staveništěm je bývalý důl a koksovna Karolína. Nizozemská společnost Multi Development zde staví obchodní centrum, bytové domy a kanceláře za zhruba 400 milionů eur, tj. asi deset miliard korun. Z toho výstavbu kancelářského objektu za 1,2 miliardy korun převzala společnost Passerinvest spolu s olomouckou firmou Gemo.

„Historicky se město vyvíjelo rovnoměrně, průmysl i kultura,“ říká ostravský primátor Petr Kajnar. „Za socialismu ale došlo k jednostrannému hektickému rozvoji průmyslu. Kulturní infrastruktura tím strašně utrpěla. Město nyní ten kulturní rozměr doplňuje a rozšiřuje, bez ohledu na krizi. Prostě, v barech musí znít zvonivý smích hereček,“ prohlašuje.

Lidská tvář ocelového města

Před 60 lety žilo v Ostravě 100 tisíc obyvatel. Dnes to je 310 tisíc, dalších 300 tisíc lidí žije v Havířově, Karviné a dalších satelitech. Tisíce pracovníků potřebovaly doly, hutě, průmyslové podniky.

Průmyslem je město prorostlé. Nejde jen o těžní věž jámy Jindřich stojící v Nádražní ulici. Jde především o Vítkovice. Pár set metrů od centra Ostravy zabírá plochu tří set hektarů změť ocelových konstrukcí, potrubí, vysokých pecí a továrních hal. Na 50 hektarech běží výroba vítkovických strojíren. Dalších 250 hektarů tvoří největší brownfield v Česku, tedy zastavěné a nevyužívané území. Toto území, Dolní oblast Vítkovice (součást Nových Vítkovic), se začne využívat.

„Chceme dostat do hry část města, která byla dvě století zavřená. Tam byl jen průmysl, Žofínka, Karolína, Hlubina, hutě, doly, tam se smělo jen v montérkách. Teď, poprvé po dvou stech letech, se snažíme ty hranice zbořit, propojit Vítkovice s městem. Odstranění zábran, těch vlčáků, kteří štěkají za plotem, těch vrátných, to je zásadní změna, k níž v příštím roce v Ostravě dojde,“ vysvětluje Jan Světlík.

Na projektu oživení Vítkovic začali Světlíkovi lidé pracovat na přelomu let 2001 a 2002. „Kolem těch vysokých pecí jsem chodil do práce. A říkal jsem si, co s tou kupou železa,“ vzpomíná Světlík, který po absolvování Vysoké školy báňské začínal jako kovář. „Jsou dvě ultra pozice. První, to jsou šrotaři. ‚Sejmem to celé, roztavíme a uděláme z toho novou ocel.‘ Druhé ultra řešení zastávají industriální romantici. ‚Budeme chránit každou shnilou rukavici, kterou dělník pohodil.‘ Oba extrémy jsou hloupé,“ dodává Světlík.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Biolog Komárek: Jsme účastníky největšího sociologického experimentu všech dob

Biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří románů Stanislav... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Měsíce trvající pandemie nám převrátila životy naruby. Známý biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří...

Brzy dospěju do bodu, kdy si účet na Facebooku zruším, říká Lucie Výborná

Lucie Výborná | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium „Je to hra. Hra, která by měla být přínosná, užitečná, inspirativní,“ říká o své práci moderátorka Českého rozhlasu...

Proč koronavirus už téměř nezabíjí. Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější?

Zdravotník odebírá vzorky pro testování na covid-19 v indické Kalkatě. (23.... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Koronavirus je záhadný. Nečitelný. I když ho zkoumají ti nejchytřejší lidé, pořád o něm víme málo. Chová se jinak. Je...