Odbory už kvůli balíku vyhlásily stávkovou pohotovost, kvůli které čelí kritice, v pondělí proběhlo jednání tripartity. „Za rozhodnutím o stávkové pohotovosti si stojíme. Nikdo s námi ta opatření neprojednával. V čtvrtek jsme se pak dozvěděli, že většina vládních opatření se týká zaměstnanců, v neděli, že se o tom s námi nebude jednat, že schválení poslaneckou sněmovnou je už jen formalita. Dopady vnímáme opravdu velmi silně,“ řekl novinářům šéf odborů Josef Středula.
Na úterním jednání tripartity prý podle Středuly nedošlo k žádnému posunu ani shodě. „Setkat se ještě nic neznamená. Ukázat jasnou snahu o změnu, to je to, co čekáme.
Vládní návrhy kritizuje také odborový svaz KOVO. „Pevně věřím, že se nám podaří zvrátit balíček i důchodovou reformu. Všichni ministři by si měli uvědomit, za jaké peníze tu lidé žijí, jaká je inflace,“ uvedl Roman Ďurčo, předseda svazu KOVO s tím, že na protest proti vládnímu balíčku se přidaly také odbory Škoda Auto.
„V mezinárodním srovnání na tom naše veřejné finance nejsou vůbec špatně,“ zmínil Martin Fassmann, hlavní ekonom ČMKOS, a obul se také do ministra financí. Ten podle něj dostatečně nebojuje s daňovými úniky.
Podle ČMKOS přijde rodina s dvěma pracujícími dospělými a jedním nezletilým dítětem s průměrným rodinným čistým příjmem za rok ve výši téměř 867 tisíc korun, přijde ročně o sedmnáct až dvacet procent svých příjmů.
Podle odborářů například zavedení nemocenského pojištění ukousne z jejich příjmů šest tisíc korun ročně, znehodnocení příjmu kvůli inflaci pak odkrojí přes padesát tisíc, zrušení benefitů šedesát. Podle průzkumu tak celkově, pokud oba dospělí v průměrné rodině pracují ve veřejné sféře, přijde průměrná rodina o více než 178 tisíc ročně, rodina zaměstnaná v soukromém sektoru o více než 150 tisíc.
Na chudší rodiny bude dopad vládních novinek podle očekávání odborů ještě tíživější. „Dopad na ně bude v absolutním vyjádření vyšší. Problém je v tom, že ztráta se musí poměřit k jejich nízkému příjmu. To bude určitě přes uvedených dvacet procent. Některé dopady jsou shodné pro bohaté i chudé, přímý dopad ale bude úměrný jejich příjmům. Některé věci si pak chudší domácnosti už vůbec nebudou moct koupit. Ti chudí už nemají z čeho brát,“ varoval před dopady vládního balíku na ohrožené skupiny obyvatel Fassmann.
Vůči propočtům odborářů se tvrdě ohradilo ministerstvo financí. „S odbory jednáme a vysvětlujeme si vzájemné postoje. Jejich modelový příklad průměrné rodiny, která příští rok zaplatí až o 178 tisíc korun víc než letos, je ale čistá demagogie založená na vymyšlených předpokladech. To není průměrná rodina, ale vysokopříjmová rodina uměle vymodelovaná s cílem vyděsit veřejnost,“ uvádí ve svém prohlášení resort financí.
„Pokud bychom přistoupili na zjednodušení, že v naší zemi žijí pouze tříčlenné rodiny a každá z nich odvede průměrně těch 178 tisíc korun navíc, dodatečný příjem státu by činil zhruba 623 miliard korun ročně. My ale změnami v balíčku plánujeme příští rok na daních vybrat zhruba dvacetinu této částky navíc. Míru demagogie odborářských propočtů si tedy každý může posoudit sám,“ stojí dále v textu.
Odbory se zasadí o benefity
„Chceme debatovat například o benefitech. Náš průzkum říká, že přes devadesát procent zaměstnavatelů přestane bez daňové úlevy poskytovat benefity,“ dodal Středula s tím, že po zdanění benefitů lidé přijdou o benefity směřující na stravování, dětské tábory, vitamíny, léky, relaxační aktivity nebo kulturu. Odbory se proto zasadí o to, aby daňové zvýhodnění zůstalo zachováno.
Podle něj jsou některá opatření zcela nekoncepční a situaci lidí zhorší. Středulovi se nelíbí například to, že zatímco tiché víno zůstává bez spotřební daně, kojenecká voda se přesune do vyšší sazby DPH.
„Jedním z profitů na straně státu má být zvýšení daně z příjmu právnických osob o dva procentní body. Zaměstnavatelé ale nečekají, že z toho stát bude mít jím očekávaný výnos 22 miliard. Pokyn k daňové optimalizaci je tedy naprosto jasný. Je tu obrovský prostor pro daňové optimalizace,“ uvedl na závěr Středula s tím, že zaměstnanec takto optimalizovat nemůže a ani nemůže vyvést své příjmy mimo republiku. Vše se tak podle něj převádí primárně na zaměstnance a důchodce. „I proto jsme vyhlásili stávkovou pohotovost,“ dodal Středula.
