Úplné zestátnění energetické společnosti ČEZ, o němž se v souvislosti s řešením energetické krize diskutuje, by mohlo mít dlouhodobé politické důsledky. „Vneslo by to do veřejného prostoru směr, kterým by se mohly později ubírat ambice politiků,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz profesor Jan Švejnar, česko-americký ekonom, šéf Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE-EI) a ředitel think tanku IDEA.
Jan Švejnar
|
A zcela bezprostředně by podle něj nastala jedna zásadní věc – zestátněná firma by automaticky přestala být obchodována na burze –, takže by o ní spotřebitelé neměli tolik informací, jako mají díky přísným burzovním pravidlům dnes. Což by mohlo mít negativní vliv na cenu energií. „Takže ČEZ vlastněný aspoň z části soukromými vlastníky je podle mne to lepší řešení,“ shrnuje Švejnar.
Zastropování cen energií, o němž rozhodla vláda, považuje za správné, avšak polovičaté řešení. Postrádá totiž složku, která by spotřebitele motivovala k energetickým úsporám.
Lidovky.cz: Jak hodnotíte současnou hospodářskou politiku vlády?
Snaží se postupovat správným směrem a situaci řešit. Ale myslím, že doposud postupovala pomalu. Mnoho lidí už velmi citelně zaznamenalo zvýšení cen energií a vláda zatím nepřišla se silnými opatřeními.
Lidovky.cz: Zastropování cen energií nepovažujete za silné opatření?
Považuji, ale musí být provázáno s doprovodnými opatřeními, která zatím chybí. Chybí podněty pro to, aby domácnosti i podniky zavedly úsporná opatření. A ani ve veřejném sektoru nejsou podstatná opatření patrná. Německo má už od léta regulaci například v tom, že se tam nevyhřívají bazény, neosvětlují se tam nyní památky. My jsme žádná taková opatření nepřijali a přitom jsme mnohem zranitelnější než oni.
