„Letošní zasedání se uskuteční v nejsložitějším geopolitickém a ekonomickém kontextu za posledních několik desetiletí,“ je přesvědčen prezident fóra Börge Brende. Setkání si i proto zvolilo moto „obnovování důvěry“.
V posledních letech se podle agentur zdálo, že konference v Davosu poněkud ztratila na významu. Na seznamu účastníků chyběla opravdu velká jména, jako například americký prezident. Letos je to ale jinak.
Do Davosu přijede těsně po volbách na Tchaj-wanu čínský premiér Li Čchiang, který bude nejvýše postaveným čínským představitelem od roku 2017, kdy se setkání zúčastnil prezident Si Ťin-pching. Přítomen bude i francouzský prezident Emmanuel Macron, nový prezident Argentiny Javier Milei nebo americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Poprvé od vypuknutí války na Ukrajině přijede rovněž ukrajinský prezident Zelenskyj, který v minulosti účastníky oslovoval pouze prostřednictvím videoposelství. Ze zástupců byznysu se očekává například zakladatel Microsoftu Bill Gates nebo vývojář populárního chatbota ChatGPT Sam Altman.
Na obzoru nejistota
Podle průzkumu mezi více než šedesáti předními ekonomy z celého světa čeká světovou ekonomiku rok s horšími vyhlídkami na růst a s nejistotou, která pramení z geopolitických sporů, přísných podmínek financování a zásadních vlivů umělé inteligence.
Zhruba 56 procent dotazovaných letos očekává celkové oslabení globálních ekonomických podmínek. Mezi jednotlivými regiony však panují velké rozdíly. Zatímco v Číně a ve Spojených státech většina dotazovaných očekává mírný nebo silnější růst, v případě Evropy teď panuje shoda, že tam růst bude slabý až velmi slabý. Pro jižní Asii, východní Asii a oblast Tichomoří je výhled příznivější. Velká většina respondentů tam na letošní rok počítá alespoň s mírným růstem.
Ekonomické fórum, jehož se účastní i nejbohatší lidé světa, každoročně také poukazuje na nerovnosti ve společnosti. Podle skupiny Oxfam, která bojuje proti chudobě, se společný majetek pěti nejbohatších mužů světa od roku 2020 více než zdvojnásobil na 869 miliard dolarů, zatímco pět miliard lidí zchudlo.
Oxfam v pondělí vyzval vlády, aby omezily moc společností rozbitím monopolů, zavedením daní z nadměrného zisku a bohatství a podporou alternativ k akcionářské kontrole, jako jsou například formy zaměstnaneckého vlastnictví.
Oxfam také uvedl, že 148 největších světových firem vykázalo zisk 1,8 bilionů dolarů, což je o 52 procent více než je tříletý průměr. To podle organizace umožnilo inkasovat akcionářům vysoké sumy, i když miliony zaměstnanců čelily krizi životních nákladů, protože jim inflace snížila reálné příjmy.
