Neděle 12. května 2024, svátek má Pankrác
130 let

Lidovky.cz

Válka na Ukrajině

Ukrajinky v Česku vyrábějí vesty na frontu. „Měla jsem husí kůži, když jsem viděla, co budu šít“

Ve vršovické firmě brašnářství Tlustý vyrábějí ukrajinské pracovnice neprůstřelné vesty. foto: Jakub Stadler, MAFRA

Reportáž
Bouchání, klepání a zvuk šicích strojů. Drobná žena se v dílně firmy Brašnářství Tlustý sklání nad pracovním stolem, na kterém možná právě šije neprůstřelnou vestu pro svého přítele. Irina odešla z ukrajinského města Dnipro ještě před válkou společně s přítelem Ivanem. Ten se ale vrátil a bude bránit svoji vlast.
  17:00

Právě balistické nosiče neboli neprůstřelné vesty šije už asi týden česká rukodělná firma Brašnářství Tlustý. „Oslovila nás nezisková organizace Post Bellum a neváhali jsme. Když padají lidem na hlavu bomby, tak si myslím, že je potřeba jednat. Vyrobíme jich asi sto kusů za dva dny v patnácti lidech. Museli jsme přeorganizovat výrobu, najmout lidi a koupit stroje,“ vysvětluje pro Lidovky.cz ředitel Ivan Petrův.

V pondělí odjelo asi dvě stě kusů přímo na Ukrajinu. Balistické pláty do vest dodává přímo nezisková organizace Post Bellum, která produkt současně i kompletuje.

Ve vršovické firmě brašnářství Tlustý vyrábějí ukrajinské pracovnice neprůstřelné vesty.

Celkem výrobce kožených doplňků zaměstnal patnáct žen z Ukrajiny, které do Česka utekly před válkou. Mezi nimi i Irinu. Ta ve své nynější práci spatřuje velkou symboliku. „Teď je můj přítel na výcviku. Každým dnem ale půjde bojovat. Ještě jsme v kontaktu, ale nevím, kde přesně je. Bojím se a při šití na něj myslím. Ivan je povoláním svářeč, byl asi před dvaceti lety na vojně, rozhodně to není profesionální voják. Jsem ale ráda, že jsem tady a můžu pomáhat,“ svěřuje se Irina. Její kolegyně Alena však hbitě dodává, že měla husí kůži, když poprvé viděla, co bude šít.

Podle Petrůva bylo zdaleka nejnáročnější sehnat dodavatele materiálu, kterého je v celé Evropě nedostatek. „Materiál jsme sháněli všude možně. Potřebujeme asi osm dodavatelů, abychom vyrobili vestu. Suché zipy, lemování, síťovinu nebo popruhy – každá část je od jiného dodavatele,“ vysvětluje. Navíc v celé Evropě je vyprodaná cordura, což je syntetická tkanina, která se mimo jiné používá pro výrobu neprůstřelných vest. Vyrábí se v Německu nebo v Číně. Podle Petrůva ale kontejnerová doprava z Asie trvá i několik měsíců a materiál by mohl dorazit až po válce. Vedle velké poptávky rostou také ceny.

„Náklady na výrobu jedné vesty se pohybují kolem dvou tisíc korun. My to máme zadané od Post Bellum jako od zadavatele a oni mají humanitární sbírku. Z toho se financuje i tohle. Zároveň jsme vyhlásili akci Daruj vestu na Ukrajinu, ze které skládáme peníze na další várku,“ vysvětluje Petrův.

Sázka na online

Brašnářství Tlustý a spol. založil Ivan Petrův spolu s Romanem Tlustým v roce 2013. Řemeslník s drobnou opravářskou dílnou si tehdy nevěděl rady s podnikáním a obrátil se na kamaráda podnikajícího v IT. Řemeslník, podle něhož se podnik jmenuje, už ale v brašnářství nefiguruje.

České brašny míří do globální vsi, do světa se šíří přes Facebook

Pracovní partneři se nedohodli na fungování firmy a před šesti lety se rozešli. Roman Tlustý dnes provozuje vlastní malou dílnu zaměřenou na výrobky z usně v pražských Nuslích. Brašnářství Tlustý, které vyrábí nejen v Praze, ale například i na Vysočině, už od začátku prodávalo a hledalo zákazníky především online. Ručně vyráběných produktů takhle nabízí nepřeberné množství. Mezi nimi jsou pásky, peněženky, outdoorové brašny, dámské kabelky nebo formální a cestovní tašky.

Během loňského roku se navíc firma pustila do výroby vlastních kožených bot, které jsou ručně šité. „Budou to individuálně vyráběné boty za rozumné peníze. Na trhu jsou spíše boty pro mladší lidi a my se zaměříme spíše na ty, kteří mají rádi klasiku,“ uzavírá ředitel Ivan Petrův.