Pro snížení nakonec bylo všech sedm členů bankovní rady. „Rozhodnutí se opírá o podzimní prognózu a informace od jejího zpracování. Nastal čas k vykročení k pozvolnému snižování úroků. Stále ale vnímáme proinflační rizika, proto ČNB považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a ke snižování přistupovat opatrně,“ vysvětlil Aleš Michl guvernér ČNB.
„Na příštím jednání budeme vycházet z nové prognózy a nových dat. Rychlost případného dalšího snížení se bude odvíjet od inflace, fiskální politiky, domácí i zahraniční poptávky a vývoje mezd,“ doplnil s tím, že proces snižování sazeb může být kdykoli zastaven, pokud se inflace nebude snižovat.
„Jsme si jisti, že příští rok už bude nízká inflace, ale vidíme riziko, že může být u třech procent. Míříme dál než na leden, míříme na rok dopředu. Tam inflaci vidíme velmi nízkou, ale na horní hranici pásma,“ vysvětluje Michl, proč je rada kdykoli připravená se snižováním přestat.
Trh čekal mírné snížení úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu už na listopadovém zasedání. Nyní se toto očekávání přelilo do prosince – a podpořil ho i rozpis zasedání bankovní rady na příští rok. V analytických kruzích se totiž spekulovalo, že by centrální banka mohla chtít se snížením sazeb počkat až bude mít data o lednové inflace, v níž se odrazí, jak moc obchodníci pro následující rok zvedli ceny.
Údaj by ale rada neměla k dispozici ani na únorovém zasedání, které je 8. února. Statistici totiž klíčové číslo zveřejní až o pár dní později. Na trhu proto kolovaly spekulace, že by ČNB mohla únorové zasedání posunout ze svého obvyklého termínu a cyklus snižování začít až tehdy. K tomu ale nedošlo a ekonomové se shodli, že až do března by centrální bankéři nechtěli čekat.
Navíc, jak upozornil ekonom Vít Hradil z investiční společnosti Cyrrus, centrální banka musí jednat v předstihu a měnovou politiku – tedy i výši sazeb – nastavovat předem, nikoli čekat, až se inflace vrátí k cíli. Poblíž dvouprocentního cíle, tedy u třech procent, ji ČNB předpokládá už v lednu.
„Dnešní krok sazby snížit je sice krok správným směrem, nicméně mnoho nezmění na dlouhodobém vnímání současné bankovní rady jako kapitána, který navzdory rozbouřenému moři trvá na řízení lodi s nezměněným kurzem. Jako důsledek této politiky můžeme v budoucnu očekávat volatilnější průběh inflace v důsledku horšího ukotvení kritických inflačních očekávání, které nechává trhy plout v nejistotě,“ myslí si Aleš Maršál z výzkumného institutu Syri.
Inflace polevuje, ekonomika je na tom špatně
Bankovní rada nicméně své čerstvé rozhodnutí již mohla opřít o několik důležitých dat z ekonomiky. Tím je především inflace, která ukazuje, že meziměsíčně se už prakticky nezdražuje.
Meziroční hodnota inflace sice zůstává povážlivě vysoko – v listopadu dosáhla na 7,3 procenta – ale její hodnotu zkresluje vliv energetického tarifu z loňska, který tehdy energie naoko zlevnil, a také vysoká meziměsíční inflace z ledna, která tehdy vyskočila na šest procent a ovlivňovala čísla po celý rok. Od nejbližšího ledna se už ale tak drastické zdražení nečeká.
„Inflace by bez vlivu energetického úsporného tarifu nyní činila 4,7 procenta. Jádrová inflace je ještě nižší, dosahuje 3,9 procenta. V podstatě klesá v souladu s prognózou centrální banky. Klíčovým momentem bude začátek příštího roku, kdy se ukáže, zda inflační očekávání zůstala nízká, nebo se po dvou letech vysoké inflace posunula výše. Nicméně ČNB ve své prognóze počítá s tím, že inflace klesne do tolerančního pásma kolem cílové dvou procentní hodnoty,“ vysvětluje hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.
Dalším pro ČNB poměrně důležitým údajem je růst mezd. Ani ty se ze řetězu neutrhly a zdá se, že do mzdově-inflační spirály se Česko nevrhá. Ve třetím čtvrtletí vzrostla průměrná měsíční mzda proti stejnému období předchozího roku o 7,1 procenta, tedy o 2810 korun na 42 658 korun. Po započtení inflace ale klesla o necelé procento.
Do třetice se pak ČNB dívá i na výkonnost ekonomiky. Ta pro ni sice není prioritou, tou je cenové stabilita, nicméně ignorovat tuto veličinu také nemůže. Právě z této oblasti moc dobré zprávy nechodí. Ve třetím čtvrtletí totiž podle statistiků tuzemský HDP klesl o 0,7 procenta.
„Pokud vezmeme předpoklady čtvrtletní prognózy ČNB zveřejněné počátkem listopadu, tak oproti očekávání je koruna vůči euru mírně silnější a úrokové sazby na tuzemském peněžním trhu jsou nad prognózou centrální banky, tedy měnové podmínky v české ekonomice jsou přísnější, než prognóza předpokládala. V neposlední řadě se snížením úroků v letošním závěrečném čtvrtletí počítala i samotná prognóza z dílny ČNB za celé závěrečné čtvrtletí až o tři čtvrtiny procentního bodu,“ vysvětluje Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments.
Firmy by ocenily razantnější pokles
Utažené sazby, které firmám ztěžují financování, ekonomice z hlediska její výkonnosti, moc dobrou službu nedělají. Podle Jaroslava Tona, zakladatele nemovitostního investičního fondu Salutem, ČNB snižuje úroky příliš pomalu.
„Pomalé snižování úrokových sazeb nebude pro českou ekonomiku pozitivní, otázkou je dosažení růstu HDP v příštím roce o 1,2 procenta. Hrozí zde možnost, že ekonomika Česka neporoste ani v příštím roce. Velmi důležitá budou rozhodnutí na únorovém a březnovém zasedání bankovní rady. Jestli ani tam nedojde k výraznému snížení úrokových sazeb, bude možné očekávat v roce 2024 recesi,“ varuje.
Zcela opačný pohled pak nabízí Tomáš Pfeiler, portfolio manažer ze společnosti Cyrrus. „Jako rozumné bych považoval, kdyby ČNB počkala, až bude jasné, jak dopadne lednové přecenění – s ohledem na to, jak moc jí inflace utekla a jak moc je cenová hladina zvýšená. Za poslední dva roky se totiž cenová hladina zvedla o třicet procent,“ vypočítává.
Hypotéky už s tím počítaly
Na hypotéky snížení sazeb žádný velký vliv mít nebude. „Delší úrokové sazby totiž již se snižováním sazeb ČNB počítaly a zda k němu dojde o měsíc dříve či později není pro tyto sazby až tak klíčové,“ vysvětluje Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.
Daleko významnější efekt podle něj mělo v tomto ohledu nedávné přehodnocení trhu, co se týče rychlosti poklesu úrokových sazeb hlavních centrálních bank v příštím roce z důvodu nižší než očekávané inflace a méně příznivých ekonomických vyhlídek. Na to totiž zareagovaly i sazby delších splatností výraznějším propadem. „To ovlivnilo i delší sazby v Česku, které se tak ve srovnání s říjnem dostaly o více než jeden procentní bod níže a jsou tak nejnižší od března 2022. Právě tento vývoj v posledních týdnech byl pro výhled na hypoteční sazby v příštím roce klíčový a předznamenává jejich potenciálně rychlejší snižování, než se doposud předpokládalo,“ vysvětluje dále ekonom.
