S výrazným zvýšením sazeb se obecně počítalo, protože inflace se v uplynulých měsících pohybovala výrazně nad prognózou ČNB. V květnu dosáhla v meziročním vyjádření rovných šestnácti procent, zatímco centrální banka čekala 14,9 procenta.
ČNB na svém zasedání přehodnotila výši spotřebitelské inflace. Ta bude dvouciferná až do konce roku, v první polovině příštího roku se zpomalí, poté by se měla vracet k dvouprocentnímu cíli. Ekonomika výrazně zpomalí, ve druhém pololetí meziročně poklesne, v příštím roce se čeká obnovení.
Rusnok dále upozornil, že hrozbou pro ekonomiku je také slábnoucí kurz koruny a inflační očekávání. Nejistotu představuje i vývoj válečného konfliktu na Ukrajině.
Zvýšením sazeb ČNB reaguje na vývoj české ekonomiky, prioritou je pro ni cenová stabilita. Jak se rada bude stavět k úrokovým sazbám dále, se dle Rusnoka bude odvíjet od nových prognóz. „Těžko můžu zavazovat novou radu k nějakým krokům, protože tam nebudu já ani někteří moji kolegové. Myslím si, že strmé zvýšení sazeb už ale nebude nutné. V případě eskalace situace to ovšem vyloučit nelze.“
Na závěr tiskové konference se Rusnok rozloučil a poděkoval nejen svým kolegům z rady, ale i vedení odboru komunikace. „Z hlediska komunikace jsme zažili křest ohněm. Myslím ale, že jsme obstáli. Děkuji všem kolegům z ČNB, nejen těm, kteří se mnou nyní odcházejí.“
ČNB dělá, co může, říká Kalousek
Miroslav Kalousek na svém twitterovém účtu uvedl, že ČNB bojuje s inflací ze všech sil. Vláda by jí v tomto zápase měla pomoci snižováním deficitu veřejných rozpočtů.
Alena Schillerová naopak na svém Twitteru napsala, že Jiří Rusnok a jím řízená rada dokonala zkázu a vyhnala sazby do rekordních výšin. „Dohrává svůj part až do hořkého konce, ale zkušenosti z okolních států ukazují, že vysoké úrokové sazby nás nespasí, inflace je nyní zejména nákladová. A sazby dál drtí domácnosti a firmy,“ píše bývalá ministryně financí.
Se Schillerovou souhlasí Andrej Babiš. „Odcházející parta Rusnokových fanatiků a dogmatiků se mstí za to, že jim prezident neprodloužil mandát. Mstí se na obyčejných lidech. Podívejme se, jaké mají úroky na Slovensku. Nový guvernér to bude mít těžké, budou ho asi přehlasovávat,“ napsal na Twitter.
Hrozba recese
Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic varoval, že další výrazné navýšení základní úrokové sazby přispěje ve střednědobém horizontu k potlačení ekonomického růstu.
„Již ve třetím a zejména pak čtvrtém čtvrtletí se tuzemská ekonomika ocitne s nejvyšší pravděpodobností v recesi. Otázkou je, jak bude hluboká a jak dlouho bude trvat,“ uvádí Kymlička.
Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank po zbytek roku očekává stabilitu sazeb. Ta může vzhledem k vysoké květnové inflaci trvat déle, než se původně čekalo.
Poslední jestřábí úder?
Pro dosavadní složení rady bylo uplynulé zasedání poslední šancí sazby vyšponovat. Nastupující guvernér Aleš Michl, totiž na svém květnovém jmenování slíbil stabilitu sazeb. Michl je dlouhodobým odpůrcem zvyšování úrokových sazeb a pravidelně hlasuje proti jejich dalšímu navýšení spolu s dalším členem rady Oldřichem Dědkem.
Do rady zasednou také tři nově jmenovaní členové rady, a to Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. U nich se očekává, že budou s dalším navyšováním sazeb opatrnější.
Novou radu čeká nelehké období. Inflační rizika nejenom v Česku, ale v celém vyspělém světě totiž zesilují. „I proto v nadcházejících kvartálech půjdou výrazněji vzhůru sazby i na místech, kde to ještě nedávno nikdo nečekal,“ upozornil Bureš.
„V eurozóně předpokládáme do konce roku pohyb sazeb z -0,5 procenta na 1,25 procenta, zatímco poslední prognóza ČNB počítala pouze s kosmetickým utažením měnové politiky ze strany ECB do konce roku,“ dodal s tím, že v takovém prostředí mohou trhy i nové prognózy bankovní radu tlačit do dalšího růstu sazeb i ve druhé polovině roku.
Hypotéky jsou ještě více nedostupné
Vyšší základní úroková sazba zdraží už tak pro řadu lidí nedostupné hypotéky. „Sedmiprocentní úrok Česko v tomto směru vrací do jara roku 1999, kdy průměrná sazba v tuzemsku dosahovala úrovně 10,3 procenta. Dnes mezi bankami v Česku panuje ostřejší konkurence, přesto ale nelze v takovém případě letos nebo příští rok vyloučit hypotéky průměrně až za deset procent,“ upozornil Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
„Hypotéky se stanou nedostupným zbožím pro většinu obyvatel,“ uvádí Daniel Gorol, hypoteční analytik ze společnosti Ušetřeno.cz. „Na počátku roku stačilo domácnosti, aby měla celkový čistý příjem kolem 32 300 korun pro dosažení hypotéky ve výši třech milionů při čtyřprocentním úroku. Nyní, po zvýšení sazeb ČNB, kdy očekáváme, že hypotéky vzrostou k osmi procentům, bude domácnost potřebovat téměř padesát tisíc. Měsíční splátka zároveň dosáhne 22 013 korun,“ uvedl Gorol.
Podobná kalkulace pak platí i pro ty, které letos čeká refinancování. Splátka třímilionové hypotéky se splatností na třicet let byla při dvouprocentní sazbě 11 088 korun, při osmiprocentní je to už 22 012 korun.
Podle Erika Kmetě z K&L Rock Group rozhodnutí centrální banky ještě posílí trend posledních týdnů a měsíců, kdy přibývá rozestavěných domů, bytů a developerských projektů k prodeji. „Řadě firem a menších soukromníků už zkrátka došly peníze na financování výstavby a takových případů bude přibývat. Zároveň se lidem prodraží nejen nové hypotéky, ale i ty stávající,“ vysvětlil.
Ochlazení trhu
V souvislosti se zdražením hypoték lze čekat další citelné ochlazení celého trhu s nemovitostmi „Takto výrazné zvýšení úrokových sazeb bude mít zásadní dopad na celý hypoteční trh. Již před tímto krokem jsme viděli výrazný pokles zájmu o hypotéky a to v řádu desítek procent. Opětovné zdražení hypoték bude znamenat další citelný pokles zájmu. S velkou pravděpodobností tak hypotéky zdraží ještě do prázdnin,“ říká Lucie Drásalová, hypoteční analytička z portálu Klikoun.cz.
Současně podle ní bude docházet k vlně předčasných refixací, kdy se klienti budou snažit zajistit si výhodnější podmínky co nejrychleji. „Velká část klientů, kterým končí hypotéka až v následujícím roce, už refixovat stihla. Dostali tak ještě relativně příznivé sazby. Ale je zde nemalá skupina lidí, kteří tak neučinili a budou chtít rychle přefinancovat za současné ceny,“ dodává Drásalová.
