Vlhkost prostředí pro uložení kabelů je v Blance výrazně větší, než předpokládala zadávací dokumentace. To vyšlo najevo už před třemi lety. Jenže k přehodnocení vnějších vlivů tehdy v roce 2012 nedošlo - a i proto nebyl výběr kabelů pro tunel ve všech případech správný.
Navíc chyběl výslovný požadavek na odolnost vůči vlhkosti a vodě. I to jsou závěry posudku soudního znalce Pavla Mužíka z konce března, který mají Lidovky.cz k dispozici. Zástupci hlavního města se jej přitom v minulosti rozhodli nezveřejnit.
Dva přívalové deště v rozpětí necelého roku část kabelů v pražském tunelu poškodily. K tomu se přidala také kondenzovaná vlhkost, která se uvnitř stavby tvoří hlavně v horkých dnech.
JAK NA TOM BLANKA JE
|
„Nevyhovující stav kabelů má zajisté celou řadu příčin: objektivní poměry v tunelu, tj. objektivně vysoká vlhkost v tunelu v letních měsících a z toho vyplývající kondenzace vody a tomu neodpovídající provedení některých kabelů. […] Kabely některých výrobců nejsou určeny do prostředí s vnějším vlivem AD5 ani jako nové,“ píše Pavel Mužík v závěru posudku.
Pro lepší pochopení: označení AD5 určuje, zjednodušeně řečeno, prostředí, v němž může všemi směry tryskat voda. To odpovídá třeba mycí lince pro auta.
Výrobci kabelů v technických podmínkách uvádí, že jejich kabely jsou vhodné do vlhka, případně do mokra. Jenže ne na výše uvedené úrovni. Znalec zároveň v posudku píše, že nemá žádný doklad o tom, že by objednavatelé kabelů stanovili výrobcům požadavky na odolnost proti vlhkosti a vodě.
Pozastavuje se také nad tím, že není obvyklé, aby měl dodavatel technologií (v tomto případě ČKD Praha DIZ) tolik subdodavatelů. V tunelu prováděly elektromontáže třeba firmy Eltodo nebo AŽD. A ty pak dále objednávaly kabelový materiál u vybraných výrobců. Těch bylo minimálně pět.
„Při centrálním nákupu by bylo možné s výrobcem daleko pečlivěji vybrat nejvhodnější provedení kabelů. Informace uváděné v katalozích jsou sice určitým vodítkem, ale jejich právní závaznost je sporná,“ stojí v posudku zpracovávaném v únoru a březnu tohoto roku.
Jeho autor Pavel Mužík předpokládá, že na poničení kabelů v tunelu Blanka se s vysokou pravděpodobností nejvíce podepsaly dva přívalové deště. První mezi 29. a 30. červencem roku 2013 a druhý v době od 22. do 24. dubna loňského roku.
Zajímavé je, že v období mezi těmito událostmi nikdo izolační stav kabelů příliš neřešil. Přesněji řečeno, hovoří o nich jen tři revizní zprávy, jedna od Metrostavu (dodavatel stavební části) a dvě od firmy Elektromont Servis. „Všechny tři zprávy konstatují vyhovující izolační stav kabelů,“ popisuje v analýze Pavel Mužík.
K systematickému měření, zda kabely splňují předepsanou bezpečnostní normu pro odpor, ale nedošlo ani po druhém „výplachu“ tunelu v dubnu 2014. Začalo se s ním pravděpodobně až na přelomu loňského a letošního roku.
Praha vybrala superúředníka pro investice. O miliardy i Blanku se bude starat Prajer |
„Přeměřování bylo v minulosti zásadní podcenění,“ přiznává náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD). Až s velkým zpožděním tedy vyšlo najevo, že bude nutné vyměnit část kabely, které napájí například světelnou signalizaci.
Posudek objednaný hlavním městem ale nedává jednoznačnou odpověď na určení příčiny sníženého izolačního stavu kabelů. Předpokládá ale, že šlo především o dlouhodobé působení vlhkosti a vody.
Odpověď měla podle autora textu najít firma Abegu, jejíž laboratoře údajně dokáží toto určit. A třeba i předpověď další životnosti kabelu. V době vypracování posudku ale firma plnila zakázku pro jadernou elektrárnu v Dukovanech.
Už nyní se však část pražská opozice domnívá, že je současné vedení hlavního města záměrně uváděno v omyl.
„Obáváme se, že bude muset za výměnu kabelů zaplatit více, než je nutné. Je vidět, že instalace technologické části tunelu pravděpodobně nebyla řízena správně,“ domnívá se předseda ODS v hlavním městě Filip Humplík.
