Minulostí jsou také časy, kdy v čele televize či její mateřské firmy stály výrazné individuality. Ať už dlouholetý generální ředitel Vladimír Železný, který se dnes snaží přivést k prosperitě konkurenční TV Barrandov, nebo rumunský mediální magnát Adrian Sarbu, jenž loni odešel z čela Central European Media Enterprises (CME) s bohatým odstupným.
Místo nich jsou dnes v čele zkušení mediální manažeři z koncernu Time Warner, který se už delší dobu chystá na převzetí CME.
Zkušenosti ze světa
Nova je totiž jen součástí - byť dlouho nejvýnosnější - této na východ a střed Evropy zaměřené mediální firmy, založené na počátku 90. let dědicem známé americké kosmetické firmy Ronaldem Lauderem. Právě Američané měli do vítězného projektu na soukromou televizi v postkomunistické České republice přinést zkušenosti ze světa.
Nakonec to byl ale spíše Vladimír Železný, kdo v čele Novy rychle odboural rozšířený mýtus o velké kulturnosti českého televizního diváka.
Nova se totiž vydala cestou nejmenšího odporu a sledovanost získala zejména nasazením řady atraktivních zahraničních seriálů a filmů. V éteru se tak v únoru 1994 objevil výrazně jiný program, než sliboval projekt, který o rok dříve vybrala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Místo intelektuálně zaměřené televize plné vzdělávacích a diskusních pořadů nebo dokumentů přišla - i díky benevolenci licenčních podmínek - česká verze vcelku běžné komerční stanice.
Nejmocnější osoba televize
Kombinace lákavého programu přinášejícího vysokou sledovanost (neúspěšné pořady televize vždy rychle rušila) a vyprodaných reklamních časů pak Novu zařadila mezi nejvýdělečnější televize v Evropě. Svým majitelům přinesla podle veřejně dostupných údajů za 20 let skoro deset miliard korun čistého zisku. Tedy zhruba stejně, jako v roce 2003 zaplatili čeští daňoví poplatníci v důsledku sporů, jež vypukly po rozchodu CME s Vladimírem Železným, který tehdy ovládal licenci.
Muž, který do projektu CET 21 (Středoevropská televize pro 21. století) přišel jako mluvčí, se brzy stal nejmocnější osobou televize. Postupně ovládl většinu firmy držící vysílací licenci a když se kvůli možnému prodeji Novy dostal začátkem roku 1999 do sporu s CME, spustil díky oddělení licence od majitele budov a technologií Novu podruhé, tentokrát ale již bez Američanů. Zároveň tím ale Vladimír Železný vyvolal řadu sporů, jež měly vážné důsledky také pro něj.
Majitelé CME totiž vyvolali několik arbitráží, v jejichž důsledku nejen musel český stát vyplatit už zmíněných 350 milionů dolarů (podle dobového kurzu 10,5 miliardy korun), ale Železný také přišel o televizi. Kvůli penězům, jež po něm CME požadovala za porušení smlouvy, se totiž ocitl v dluzích a televizi pak v roce 2002 ovládla finanční skupina PPF. V květnu 2003 Železný podruhé skončil v čele Novy a koncem stejného roku televizi za skoro 15 miliard korun opět ovládla CME.
Finanční injekce od Time Warner
Na obzoru se ale již rýsuje další změna majitele Novy i celé mediální skupiny, už v roce 2009 se o ni začal zajímat americký koncern Time Warner. Majitel filmových studií Warner Brothers nebo zpravodajské stanice CNN či placeného kanálu HBO v uplynulých pěti letech opakovaně poskytl ztrátové CME finanční injekci a nyní mu patří zhruba polovina akcií firmy. A loni po odchodu Adriana Sarbua také poslal do vedení televizní skupiny své manažery.
Noví vládci musejí vyřešit zejména ztrátové hospodaření Novy, jejíž zisky kdysi pomáhaly celé CME, jež působí i v Chorvatsku, Rumunsku či na Slovensku. Loňský pokus o zvýšení příjmů tvrdším přístupem k zadavatelům reklamy totiž příliš nevyšel a stáhl Novu do červených čísel. Televize už začala šetřit: zbavila se části práv na olympijský hokejový turnaj nebo neprodloužila licenci na českou verzi MTV. I díky šesti kanálům se navíc může stále spolehnout na to nejdůležitější, přízeň diváků.
