Z továrny v Iževsku dnes vyjel poslední model Lady 2104, napsala agentura RIA Novosti. Společnost se nyní chce soustředit na montáže nového vozu Lada Granta.
"Dnes končí éra klasických vozů s pohonem zadních kol," uvedl v prohlášení ředitel AvtoVAZu Alexej Alexejev.
Kombi 2104 se tak připojilo k sedanu 2107, jehož produkce byla zastavena v červenci. Ladu 2104 poprvé vyrobil závod v Togliatti v roce 1984. Auto se rychle stalo ikonou sovětských řidičů. Lada 2104 byl nástupcem Lady 2102 a s výraznými obdélníkovými předními světlomety doplňoval modely 2105 a 2107.
Žigulíky vznikly díky Italům a motorizovaly nejen Sovětský svazNěkdejší Sovětský svaz se sice navenek prezentoval hesly o "neomezených možnostech" a porážce kapitalismu, skutečnost však byla diametrálně odlišná. Platilo to i pro automobilový průmysl, který za vyspělým světem silně zaostával. Na samém konci 60. let se ale začalo blýskat na lepší časy, když díky spolupráci s italským Fiatem vznikly vozy značky Lada. Ve výrobním programu vydržely vozy s náhonem na zadní kola přes 40 let, až dnes sjel z výrobní linky poslední. V hranatých liniích kombíku Lada 2104, který jako definitivně poslední opustil továrnu v Iževsku, je přitom stále možné poznat původního "žigulíka", model VAZ 2101. Ten se začal vyrábět v dubnu 1970 a sedan, který vznikl úpravou Fiatu 124, si rychle získal popularitu nejen v Sovětském svazu. Svého italského předchůdce, který byl vyhlášen evropským Autem roku 1966, přitom přežil o celých 14 let, vyrábět se přestal v roce 1988. A jeho lehce modernější deriváty vydržely další čtvrtstoletí. Od 80. let se sice továrna ve městě Togliatti pokoušela dostat do světa modernější automobily, Samary, Kaliny ani Priory ale nedokázaly nikdy získat takovou popularitu jako jejich předchůdci: mnohem lacinější a díky své robustnosti ideální na ruské cesty. Kromě osobních vozů slavila velký úspěch například i terénní Lada Niva (VAZ 2121) úspěšně prezentovaná na slavné dakarské rallye, která se jako jeden z mála sovětských výrobků prosadila i na Západě. Firma, přejmenovaná na AvtoVAZ, zůstávala i přes ekonomické problémy stále největší automobilkou v Rusku, loni prodala na 634.000 vozů. Technické zaostávání ale nepomohla zastavit ani spolupráce s americkým koncernem General Motors. V nenávratnu tak byly časy, kdy se sedany Lada daly koupit i v západní Evropě, a díru do světa neudělaly i kvůli pokulhávající kvalitě ani novější automobily z Togliatti. Ve velké konkurenci zejména korejských značek už nelákaly kupce ani výhodnou cenou. V roce 2007 tak koupil 25 procent akcií AvtoVAZu francouzský Renault se záměrem, že podpoří ochabující výrobu vozů Lada a ruská firma začne později vyrábět i vozy značek Renault a Nissan. Plány se ale začaly naplno rozjíždět teprve v letošním roce, kdy Lada představila novinku ve výrobním programu nazvanou Lada Largus. Pod velkolepým jménem se ale neskrývá nic jiného než automobil, který pomohl dostat na nohy rumunskou Dacii a jenž znají evropští motoristé pod jménem Logan. Rumuni přitom před nedávnem představili novou verzi loganu, a tak se zdá, že čeští zákazníci budou moci na vozy značky Lada už jen nostalgicky vzpomínat. V Československu se přitom "žigulík" začal prodávat už v roce 1971, rychle se stal velmi žádaným zbožím a do jisté míry i symbolem společenského postavení. VAZ 2101 a především některé další modely Lady totiž nabízely více pohodlí, poměrně kvalitní zpracování i vyšší výkon než většina tehdy dostupných vozů. Údajně i proto po zahájení výroby v SSSR musela mladoboleslavská automobilka ukončit ambiciózní projekt nové typové řady škodovek Š 720 s motorem 1250 až 2000 cm3 a italským designem, který by prý ruským vozům příliš konkuroval. Do roku 1989 v Československu jezdilo přes 365.000 vozů VAZ a prodalo by se jich i mnohem více, kdyby byly ke koupi. Ještě v roce 1988 Mototechna evidovala 120.000 zájemců o koupi vozu, přitom dodávky se pohybovaly kolem 10.000 kusů ročně. Loni se ale prodeje vozů Lada v ČR počítaly už jen v desítkách kusů. |
